bavlna
A | B | C | Č | D | E | F | G | H | I | J | K | L | M | N | O | P | R | Ř | S | Š | T | U | V | W | X | Y | Z | Ž
vlákna ze semen různých odrůd bavlníku. Pěstovala se již 4000 let př.n.l. v Indii, odkud se dostala do Egypta a přes Babylón, Čínu a Malou Asii do ostatních zemí. Vlákno b. je jednobuněčné, má tvar zploštělé stužky, která je zkroucena šroubovitým zákrutem a má zesílené okraje. Povrch vlákna je potažen kutikulou, jemnou a pevnou pokožkou. Po celé délce vlákna je lumen - dutina vyplněná vzduchem - a zbytky protoplazmy. Délka vlákna je 10 až 60 mm, tloušťka 12 až 40 μm. Má vysokou odolnost proti teplu. Tepelná izolace je malá. Ve studené ani vařící vodě se nemění, za mokra získává pevnost a tažnost. Snadno se barví, v roztoku hydroxidu sodného botná, zákruty vláken se vyrovnávají, jejich hladký povrch odráží světlo a získává příjemný lesk. Chemické složení b.: celulóza 94,0 %, protein 1,3 %, pektiny 1,2 %, popel 1,2 %, vosky 0,6 %, cukry 0,3 %, ostatní 1,4 %. Hlavní produkční oblasti: Egypt, USA, Súdán, země bývalého SSSR, Jižní Amerika, Čína, Indie. B. je důležitou surovinou textilního průmyslu, neboť její použití je mnohoúčelové, dobře se kombinuje s chemickými vlákny a kombinováním s polyesterovými vlákny se dále zlepšuje pevnost, tvarová a rozměrová stálost i snadnější ošetřování hotových výrobků.