Dopřádání

Dopřádání je závěrečnou operací technologického postupu, ve které se vyrobí finální výrobek přádelen - příze. Tato operace se provádí na řadě různých typů dopřádacích strojů. Jedním z nejdůležitějších je prstencový dopřádací stroj, na kterém se vyrábí klasická jednoduchá příze. Ostatní typy nití se vyrábějí na jiných typech dopřádacích strojů. Mohou to být stroje rotorové, tryskové, frikční atd.

Dopřádání na prstencových dopřádacích strojích

Nejvíce přízí ve světě se vyrábí na prstencových dopřádacích strojích . Mezi nejdůležitější části stroje patří:

• ústrojí pro uložení předlohy
• ústrojí průtahové
• ústrojí zakrucovací a navinovací

Ústrojí pro uložení předlohy.

Téměř většina prstencových dopřádacích strojů potřebuje přást jako předlohu. Přást je navinut na cívce válcové (z finiséru se zaoblovacími pásy) nebo cívce s kuželovými okraji (z křídlovky). Ve vlnařské přádelně mykaných přízí máme přásty navinuty na přástovém válu z mykacího stroje. Při vypřádání velmi hrubých přízí se jako předloha používá pramen. Cívky s přásty jsou zavěšeny v cívečnici v horní části stroje. Volně otočné cívky umožňují odtahování přástů do průtahového ústrojí.

Průtahové ústrojí.

Průtahové ústrojí je různé ve své konstrukci v závislosti na druhu vypřádané příze. V technologii bavlnářské a vlnařské česané se většinou využívá průtahové ústrojí několikaválečkové s řemínky. V technologii vlnařské mykané se používají zvláštní průtahová ústrojí. Je to například průtahové ústrojí s krutnou trubkou, krutnou spirálou nebo ojehleným válečkem. U všech typů průtahového ústrojí je však nutné, aby se předloha protažením velmi rovnoměrně ztenčila až na požadovanou jemnost příze.

Ústrojí zakrucovací a navinovací.

Po protažení se ztenčený přást musí zpevnit trvalým zákrutem a vzniklá příze se musí navinout do tvaru potáče. Aby se vznikající přízi mohl udělit potřebný počet zákrutů, musí být navedena v běžci, který obíhá po prstenci. Každý oběh běžce po prstenci udělí přízi jeden zákrut. Prstenec a běžec jsou uloženy v prstencové lavici, která koná vratný vertikální pohyb. Tento pohyb způsobuje ukládání příze na potáč v šikmých vrstvách postupně v jeho celé výšce.

Po ukončení návinu se celá prstencová lavice sníží a hotové potáče se vymění za prázdné dutinky. Na moderních strojích se smekání potáčů provádí automaticky pomocí pojízdných nebo stacionárních smekacích automatů.

Prstencový dopřádací stroj

Bezvřetenový způsob dopřádání

Pod tímto označením se skrývá první a nejrozšířenější způsob dopřádání neortodoxním způsobem. Rotorové předení, které se vžilo pro tento způsob výroby příze se někdy označuje jako předení OE (open end) - předení s otevřeným koncem.

Rotorovému dopřádacímu stroji se předloží pramen, který je podáván k vyčesávacímu válečku. Tímto válečkem jsou z pramenu vyčesána vlákna a dopravována dopravním kanálem do hlavní části stroje - rotoru. V rotoru vlákna nalétávají na jeho skluznou stěnu. Zde dochází k tzv. cyklickému družení (vlákna se nabalují na sebe), otáčením rotoru ke tvorbě zákrutu a hotová nit se středem separátoru odvádí k navíjecímu ústrojí . První rotorový stroj ve světě byl zprovozněn v roce 1967 ve VÚB v Ústí nad Orlicí. Otáčky rotoru tohoto stroje byly 30 tis. ot/min. Postupně se stroje vylepšovaly. V současné době dosahují moderní rotorové dopřádací stroje až 120 tis. ot/min a jejich odváděcí rychlost se pohybuje až do 200 m/min. Tato rychlost předení je ve srovnání s prstencovými dopřádacími stroji několikanásobně vyšší.

Ostatní nekonvenční způsoby dopřádání

Ostatní nekonvenční způsoby tvorby nití nejsou sice tak rozšířené jako prstencové dopřádací stroje nebo stroje rotorové, ale přesto se pro nás stávají zajímavé především vysokými odváděcími rychlostmi (až 600 m/min).

Frikční předení systémem DREF.

Stroji DREF 2 nebo DREF 3 se předkládají prameny. Vlákna z těchto pramenů jsou vyčesávána vyčesávacím válečkem a dopravena mezi dva spřádací bubínky. Jejich otáčením se vlákna zakrucují v přízi. Stroj DREF 2 je vhodný pro hrubé příze v rozsahu 100 - 4000 tex, DREF 3 na příze středních jemností 33 - 166 tex.

Ovíjené nitě.

Jedná se o systémy Coverspun,Parafil, Prenomit. Nit se vyrábí protažením pramenu nebo přástu na tenkou stužku, která se zpevní hedvábím, které se ovíjí kolem složky základní.

Nitě pojené (lepené).

Známé jsou například systémy Twillo, Bobtex. Tyto nitě využívají pro svoji výrobu pojivé schopnosti termoplastických polymerů nebo vláken (PVA), která se po natavení spojí se staplovými vlákny.

Tryskové předení.

Například systém Murata a Plyfil. Tento způsob využívá víření vzduchu z trysek, který vzájemně spojí nepravým zákrutem vlákna z pramenu a hedvábí.