Vlákna ze semen: bavlna, kapok

Vlákna ze semen:

Bavlna

Užitné vlastnosti: bavlna má jemný omak, dobrou sorpci vlhkosti, zejména potu, příjemné nošení vykazují výrobky z bavlny popřípadě ze směsí s chemickým vláknem. Je částečně hřejivá při náhlém zavlhčení suchých vláken se uvolňuje tzv. sorpční teplo. Ze směsí jsou známy manipulace: bavlna/polyester a bavlna/viskóza převážně do tkanin, bavlna/polyamid a bavlna/akryl do pletenin.

Použití: spodní prádlo, košilovina, svrchní ošacení, pracovní obleky, oděv pro volný čas, sport, ložní a stolní prádlo, posléze i technické využití.

Údržba výrobků z bavlny: horká voda, snese vyvářku, žehlení do 210 °C.

zralost bavlněných vláken

zralé vlákno
nezralé vlákno
mrtvé vlákno

Bavlna je botanicky slézovitá rostlina, která je známa od 4. tis.př. Kr. a pochází z Indie. Rostlina je ponejvíce známá jako keřovitá, na které pod odkvětu se vytvoří tobolka, ve která jsou semena v počtu cca 7, kde z každého vyrůstá velké množství vláken. Když je tobolka plná vláken, praská a vlákna vyhřeznou ven. Následuje sklizeň, která je v současné době prováděna převážně strojně. Nejprve se defoliačním postřikem keříky zbaví listí, následně na to sklízecí stroje vjedou do plantáže, ulomí tobolky z keříků a shromažďují je do zásobníku. Takto získaná bavlna se volně suší zpravidla na poli, načež se převeze do vyzrňovací stanice. Vyzrňování probíhá na pilkových (částečně válcových) vyzrňovacích strojích, kde se oddělí (utrhnou) semena od vláken bavlny. Cyklus se provádí 2x až 3x, kdy při posledním výtěžku se získávají krátká vlákna - linters. Prvně vyzrněná bavlna se slisuje do balíků, označí a expeduje odběratelům. Z důvodů degenerace semen je třeba nakoupit a vysévat nová, speciálně pro to vypěstovaná. Sklízí se září-říjen, 1/2 se vyzrní po vysušení a prodá, 2/2 jde na sklad a vyzrňuje se v období leden-únor. Výtěžnost: maximum 1.200 kg/ha, světový průměr = 420 kg/ha.

Druhy bavlníku
  1. bavlník srstnatý (Gossypium hirsutum) pův.Indie. Upland, krátkovlákenná, 18 - 38 mm cca 86% produkce, zeleném semeno
  2. bavlník keřovitý (Gosssypium barbadense) pův.Barbados. Sea Island, dlouhovlákenná, 35 - 50 mm, cca 9% produkce, černé semeno
  3. bavlník bylinný (Gosssypium herbaceum) 15 - 26 mm,
  4. bavlník peruánský (Gosssypium peruvianum), až 45 mm.

Třídění se provádí po vyzrnění, rozhodujícími kriterii jsou čistota suroviny, zralost, délka (stapl). V současné době je dodáván k surovině atest HVI (High Volume Instrumets) v čárovém kódu, udávající základní parametry suroviny (délka, jemnost, třída, znečištění). Podle druhu bavlny existují 2 třídící systémy, a to pro dlouhovlákennou egyptské standardy a pro středně- vlákennou americké standardy. Středněvlákenná bavlna pěstovaná v bývalých zemích Ruska přechází na krátkovlákenné druhy a třídění.

Dále se u bavlny rozlišuje ještě barevný odstín ve škále od bílé po žlutou, což je dáno oblastí pěstování (složení zeminy) a její ušpinění, ke kterému dochází při sklizni a vyzrňování. Podle Nickerson/Hunterovy kolorimetrické stupnice je krátkovlákenná bavlna zařazena do 5 skupin.

  • Bavlna označená jako White (bílá)
  • Bavlna označená jako Light Spotted (lehce zašpiněná)
  • Bavlna označená jako Spotted (ušpiněná)
  • Bavlna označená jako Tinged (s nádechem do žluta)
  • Bavlna označená jako Yellow Stained (se žlutými skvrnami)

 

Podle uvedených těchto standardů se nakupuje veškerá bavlny z Ameriky do Evropy. V poslední době přechází ruská klasifikační stupnice na americké standardy, kde se přechází na pěstování krátkovlákenné bavlny.

Pěstitelské oblasti krátkovlákenné bavlny: Americe: Alabama, Arizona, Arkansas, Kalifornie, Georgia, Karolina, Lousiana, Nové Mexiko, Oklahoma, Texas. (druhy: Upland, Pima,Sea Island) Mexiko, Peru, Brazilie. V Evropě: Turecko, Řecko, Sýrie. V Asii: Rusko, Čína.

Pěstitelské oblasti dlouhovlákenné bavlny: Egypt (druhy bílé: Abassi, Giza, Joanovich, Karnak, Maarad, Sakellarides, druhy hnědé = Afifi, Ashmuni, Assili, Jumel, Macco, Nubari ), dále Súdán, Maroko, Syrie, Irán, Austrálie, Indie, Pakistan, Peru, Salvador, posléze Rusko (cca 10%)

Poznámka: postupně se přechází na pěstování krátkovlákenné bavlny. Důvody jsou v efektivnější zpracovatelnosti a vyšší pevnosti vlákna.

Jakostní třídy ruské středněvlákenné bavlny se opírají o čistotu, zralost a pevnost. Gost - ruská norma. Přechází se na třídění podle krátkovlákenné bavlny. Pěstuje se středovlákenná bavlna, která je domestikována z americké Georgie a egyptská druhu Ashmouni. Délka vláken se pohybuje mezi 27 - 33 mm. Pěstitelské oblasti: Turkmenistan, Tadžikistan, Uzbekistán. Kromě uvedených oblastí a klasifikačních tříd existují ještě: východoindické bavlny a jihoamerické brazilské

Kapok

vlákno pozbylo na významu, neboť jeho použití v konfekci a spec. výrobcích bylo nahrazeno vlákny chemickými.