Základní pojmy

Tkanina je plošná textilie ze dvou soustav nití osnovy a útku vzájemně provázaných v kolmém směru. Podélná soustava nití ve tkanině se nazývá osnova, příčná soustava útek.

Vazba tkaniny je způsob vzájemného provázání osnovních a útkových. Má vliv na užitné a vzhledové vlastnosti tkaniny. Ovlivňuje zejména pevnost, pružnost, tvarovou stálost, prodyšnost a povrchovou strukturu tkaniny. Vytváří na tkanině efekty, které se využívají při vzorování. Má-li tkanina více soustav osnovních nebo útkových a nebo osnovních i útkových nití, způsob provázání se nazývá vazební technika .

Dostava tkaniny vyjadřuje počet osnovních nebo útkových nití na určitou jednotku délky (na cm nebo na 10 cm).

Délka tkaniny se vyjadřuje v metrech. Množství tkaniny tvořící jediný celek při sejmutí z tkacího stroje se nazývá dílec. Délka dílce závisí na druhu a jemnosti tkaniny a na konstrukci tkacího stroje. U jemných tkanin jsou dílce dlouhé 120 m až 500 m a naopak u hrubých a těžkých tkanin do 60 m. Dílce tkaniny se podle potřeby rozdělují na kusy. Kus je ucelená délka adjustované tkaniny určené pro prodej.

Šířka tkaniny se udává v centimetrech. Součástí šířky tkaniny jsou kraje, které tvoří 0,8 až 1,8% z celkové šířky tkaniny. Pokud jsou však kraje odděleny různobarevnou nití do šířky tkaniny se nezapočítávají.