Skaní

Účelem skaní je spojit dvě nebo více nití zákrutem. Skaním se získá nit, která je pevnější, hladší a stejnoměrnější něž nit jednoduchá a nebo se získá nit efektní.

Skaní lze provádět jednostupňově nebo vícestupňově.

jednostupňové a vícestupňové skaní

Vlastnosti skaných nití ovlivňuje počet zákrutů, směr zákrutů a způsob skaní.

Podle počtu zákrutů rozlišujeme nitě měkce skané, středně tvrdě skané, tvrdě skané a ostře skané. Čím mají nitě větší počet zákrutů, tím jsou pevnější, ale i tvrdší.

Podle směru zákrutu se rozlišují skané nitě tvrdé, měkké a efektní (buklé). Použitím skacího zákrutu stejného směru jako u výchozích nití se získá skaná nit tvrdá , je vhodná například při výrobě krajek a krepových tkanin. Použitím zákrutu opačného se získá nit měkká , která se používá při výrobě pletenin a tkanin s měkčím omakem. Nitě efektní se vyrábí tak, že výchozí nitě jsou opačného směru zákrutu a při jejich seskání dochází u jedné niti k dalšímu zakrucování a u druhé niti naopak k rozvolnění rozkrucováním.

Podle způsobu výroby se rozlišují hladké a efektní skané nitě. Hladké skané nitě se vyrábějí z nití stejné konstrukce, barvy i materiálu.

Efektní skané nitě mají barevné nebo tvarové efekty. Mezi efektní nitě získané skaním se řadí nitě: muliné, buklé, krepové, spirálové, smyčkové, nopkové, knoflíkové, housenkové, žinylkové, plamenové a další.

Druhy skacích strojů

Prstencové skací stroje

Schéma prstencového skacího stroje
1 — cívečnice, 2 — podávací válečky, 3 — niťová zarážka, 4 — vodící očko, 5 — běžec, 6 — prstenec, 7 — potáč, 8 — prstencová lavice, 9 — vřeteno, 10 — vřetenová lavice, 11 — pásek pohonu vřetene, 12 — buben

Předloha je umístěna na cívečnici 1, odkud se nitě jednoduché nebo nit sdružená vede k podávacím válečkům 2, které ji přivádějí k dotykači niťové zarážky 3. Přes vodící očko 4 se nit vede pod běžec 5 obíhající po prstenci 6 a skaná nit se navíjí na potáč 7. Prstence jsou uloženy na prstencové lavici 8. Vřetena 9 jsou ve vřetenové lavici 10 a pohánějí se pásky 11 od bubnu 12. K zakrucování nití dochází mezi podávacími válečky a běžcem, který je po prstenci unášen tahem niti. Směr otáčení vřetene určuje směr zákrutu skané nitě.

Běžec se působením tření po prstenci zpožďuje za cívkou a tím se nit navíjí. Navíjení skané nitě v kuželových vrstvách umožňuje postupný vratný pohyb prstencové lavice.

Dvouzákrutové skací stroje

Schéma dvouzákrutového skacího stroje
1 — předlohová cívka, 2 — vřeteno, 3 — ochranný hrnec, 4 — omezovač balónu, 5 — křidélko, 6 — systém magnetů, 7 — vřeteno, 8 — páka kolenové brzdy, 9 — balón, 10 -vodič nitě, 11 — kladka, 12 — hnací válec, 13 — rozvaděč, 14 — cívka

Sdružená nit se z cívky 1 odtahuje přes křidélko 5 do dutého vřetena 2. Nit vychází spodním vývodem vřetene. Na vzniklý balón působí omezovač balónu 4. Dále se nit vede přes vodící očko 10, kladku 11 a pomocí hnacího válce 12 a rozvaděče 13 se navíjí na cívku 14. Za jednu otáčku vřetene se na niti uloží dva zákruty. Jeden uvnitř vřetene a druhý při vedení nitě z vřetene k vodiči.

Výhodou dvouzákrutového systému oproti prstencovému je:

• dvojnásobný počet vložených zákrutů při jedné otáčce vřetena,
• stejnoměrné napnutí nití během skaní,
• vhodný tvar, velikost a tvrdost návinu skaných nití pro další zpracování.

Nevýhodou je, že na dvouzákrutových skacích strojích lze vyrobit omezené druhy skaných efektních nití — muliné, buklé, krepové.

Na prstencových skacích strojích lze vytvořit efektní nitě:

• rovnoměrným přívodem nití (rychlosti přiváděných nití se liší, ale jsou stále konstantní) — kryté, spirálové a některé smyčkové nitě,
• nerovnoměrným přívodem nití, kdy rychlost přiváděných nití se během skaní mění (nejsou konstantní) — nopkové, housenkové, smyčkové rozsazené a žíhané nitě,
• vkládáním dalšího materiálu mezi seskávané nitě  — přástové, žinylkové.

V menší míře se používají křídlové skací stroje a etážové skací stroje.