Rozdělení strojů pro tkaní

Stroje na výrobu tkanin lze rozdělit podle mnoha hledisek, např.:

Podle způsobu zanášení útku

člunkové (tkací stavy)

  • ruční
  • mechanické
  • automatické,

bezčlunkové (tkací stroje)

  • skřipcové
  • jehlové
  • tryskové
  • pneumatické,
  • hydraulické,
  • s maloobjemovými zanašeči (nesou zásobu útku pro jeden prohoz).

U ručního stavu jsou tkací zařízení ovládána ručně. Ruční stavy se dosud používají k výrobě tkanin v dílnách uměleckých řemesel, případně při vzorování nových tkanin.

U mechanického stavu jsou tkací zařízení poháněna elektromotorem. Při přetržení nitě a při vyprázdnění útkové cívky výměnu útkové cívky a navázání nití provádí tkadlec ručně. U nás se mechanické stavy již téměř nepoužívají.

Automatické stavy jsou vybaveny zařízením na automatickou výměnu útkové cívky.

Člunkových stavů se již používá omezeně, používají se například při tkaní těžkých technických tkanin.

Podle možností vzorování vazbou
  • s vačkovým prošlupním zařízením,
  • s listovým strojem,
  • se žakárovým strojem.
Podle možnosti vzorování útkem
  • hladké, na kterých se útek odvíjí pouze z jediné cívky a proto jsou všechny zatkané útky stejné jakosti i barvy,
  • s útkovou nebo člunkovou záměnou, na kterých lze útkem vzorovat.
Podle počtu prošlupů
  • jednoprošlupní,
  • víceprošlupní, u kterých vzniká současně více prošlupů (nad sebou, za sebou, vedle sebe).
Podle vybavení
  • obyčejné, na kterých lze vyrábět běžný druh tkanin,
  • speciální, které jsou určeny pro výrobu speciálního druhu tkanin (stuh, plyšů, smyčkových tkanin a pod.).