Historické panorama pletení (2)

V Čechách byla první strojová výroba pletenin zřízena roku 1697 v oseckém klášteře u Duchcova. Pletařská manufaktura byla nejprve vybavena devíti dřevěnými stávky, které později nahradilo patnáct stávků kovových.

K mechanizaci ručního zátažného stávku došlo roku 1769, ale opravdu průmyslového využití stávek dosáhl až později, když byl opatřen mechanickým ujímacím zařízením, umožňujícím pleteninu tvarovat. Z té doby byly konstrukčně nejzdařilejší stávek Pagetův, postavený roku 1861 v Anglii, pracující s vodorovnou jehelní řadou a stávek Cottonův z roku 1868, jenž měl pohyblivou jehelní řadu svislou. Stávek Angličana W. Cottona se stal základem pro koncepci moderních zátažných pletacích stávků. Jeho základní uspořádání se udrželo do dnešní doby.

Vedle plochých zátažných stávků se stavěly též zátažné stávky okrouhlé s vodorovným lůžkem a s jehlami uloženými radiálně, což umožňovalo v řadě ohledů výhodné jednosměrné pletení. První patent na okrouhlý stávek (tzv. francouzský) obdržel roku 1798 Francouz Decroix, avšak první francouzský stávek, který našel širší uplatnění, byl postaven někdy kolem roku 1840 Jouvém v Belgii. K dalším konstruktérům, kteří se tvořivě podíleli na vývoji tohoto stávku, patřili Francouzi N. Berthelot a H. Fouquet. Významným krokem ve zdokonalování těchto strojů bylo jejich vybavení vzorovacím mechanismem, který umožňoval realizaci téměř všech jednolícních vazeb a vzorů. S odlišným typem okrouhlého, tak zvaného anglického, zátažného stávku, přišel roku 1816 Angličan J. Brunel, ten později zdokonalil jeho krajan M. Mellor.