Historické panorama zušlechťování (3)

Mechanizaci ručního tisku uskutečnil Francouz J. Perrot roku 1834 vynálezem tiskacího stroje, jenž dostal pojmenování podle svého konstruktéra - perotina. Stroj mechanizoval pohyby tiskaře při ručním tisku a kromě toho, že nahradil 50 ručních tiskařů, se vyznačoval též precizním pracovním výsledkem. V českých kartounkách pracovala perotina již od konce 30. let 19. století.

 

Ke konci 18. století se objevuje potiskování tkanin rytými měděnými plotnami a reliéfními tiskacími válci jsou potiskovány tapety. Významným pokrokem však bylo v 80. letech téhož století zavádění potiskování tkanin pomocí strojů s reliéfními nebo rytými válci, které pracovaly kontinuálně a tedy i rychleji. První tiskací stroj válcový, který našel průmyslové využití, byl dílem Skota Th. Bella; patent na tento stroj vybavený rytými dřevěnými tiskacími válci získal vynálezce roku 1783. Tiskací válce byly uspořádány do kruhu nad centrálním přítlačným válcem - presérem. Další vývoj tiskacího stroje válcového koncepci Bellova stroje podstatně nezměnil. K vývoji tiskacího stroje patří též způsoby rytí tiskacích válců. Byly vyráběny z mědi a vzory do jejich plášťů vyrývány ručně. Na počátku 19. století se podařilo i tuto činnost zmechanizovat moletováním a pantografováním a následovaly další modernější techniky rytí tiskacích válců. Po druhé světové válce zasáhly do vývoje strojního tisku válcového stroje vybavené několika přítlačnými válci. Od 30.let 20. století se počíná rozšiřovat ruční filmový tisk, tj. tisk pomocí plochých šablon v rámu, skrze něž se stěrkou protlačuje barvivo na tkaninu. Tento druh tisku - pomineme-li jeho historické inspirace - byl znám již v 18. století a postupně zdokonalován, až bylo dosaženo jeho mechanizace. Počátkem 60. let 20. století se objevují stroje používající bezešvé kruhové šablony, jejichž technologie výroby je s pomocí nové techniky zdokonalována. Rotační filmový tisk se brzy prosadil a stal se jednou z významných technologií textilního tisku.