Historické panorama předení (2)

Roku 1738 a 1758 si nechal patentovat Angličan L. Paul se svým spolupracovníkem J. Wyattem spřádací stroj s válečkovým protahovacím ústrojím - nejdůležitější součástí budoucích spřádacích strojů. Zakrucování příze a navíjení obstarávala křídlová vřetena používaná u kolovratu. Stroj byl určen pro spřádání vlny a bavlny, od pokusů spřádat vlnu se však již roku 1739 upustilo. Paul-Wyattův vynález byl však pouze důležitým předělem na cestě ke strojnímu spřádání. Roku 1764 bylo vynalezeno J. Hargreavesem z Anglie několikanásobné spřádací kolo "spinning jenny" na ruční pohon. Ve srovnání s křídlovým spřádacím kolem je nyní spřádací proces třikrát až šestkrát rychlejší a v tkalcovnách je tak odstraněn nedostatek příze. Příze na jenny upředená se vyznačovala vysokou kvalitou a jemností a vyrovnala se přízi ručně upředené.

Technicky a ekonomicky efektivní spřádací stroj zkonstruoval roku 1769 Angličan R. Arkwright a tím byl zahájen definitivní průlom techniky do textilní výroby. V jeho stroji procházel přást protahovacím ústrojím složeným ze čtyřech párů válečků a přes háčky křídla na cívku. Zákrut se vkládal do přástu mezi posledním párem válečků a křídlem. Proces předení probíhal kontinuálně a příze pro svou pevnost byla užívána jako osnovní. Protože Arkwright používal k pohonu svého stroje vodní sílu, byl vynález pojmenován waterframe, což přeloženo doslova znamená vodní stávek. Arkwright zcela mechanizuje předení v nově postavené továrně a zpracovává bavlnu dovezenou z Indie, Severní Afriky a Brazílie.

V roce 1779 se objevuje univerzální spřádací stroj "mule", postavený na principu "jenny", S. Cromptonem z Boltonu v Lancashire. Vynálezce originálním způsobem spojil Arkwrightovo protahovací ústrojí z waterframe se spřádacími vřeteny a ručním pohonem spinning jenny. Spinning jenny se též stal základem pro spřádací stroj "billy" W. Wooda z roku 1772.