Historické panorama pletení (3)

Zlom ve vývoji strojového zátažného pletení znamenal vynález jazýčkové jehly, uskutečněný roku 1858 Angličanem Townsendem. Tento vynález vedl roku 1866 ke konstrukci nového typu plochého pletacího stroje, zkonstruovaného Američanem Lambem. Tvoření oček na Lambově stroji probíhalo podobně jako při ručním pletení, to znamená očko po očku.

Vedle plochého pletacího stroje se konstrukčně zdokonaloval též stávek okrouhlý, což vyústilo kolem roku 1890 v plně automatickou výrobu punčoch.

Ruční osnovní pletací stávek vynalezl roku 1768 Angličan Crane. Pletlo se na něm pomocí háčkových jehel z nití uspořádaných do osnovy, které se na jehly kladly pomocí kladecího zařízení. Mechanizaci osnovního pletení provedl Angličan S. Orgill roku 1807. Stávek prošel konstrukčními změnami k nimž patřilo též roku 1859 užití jazýčkových jehel. Jednalo se o dvoulůžkový stávek zvaný "rašl".

Značného rozvoje dosáhl u nás pletařský průmysl v době mezi dvěma světovými válkami. Připomeňme výrobu dámských punčoch, kterou se po celé Evropě proslavil varnsdorfský podnikatel Kunert, jehož firma zaznamenala největší rozmach v letech 1937-1938.

V rozvoji pletařství v 2. polovině 20. století sehrála roli řada faktorů. Kromě technického pokroku, který vedl k neustálému zdokonalování pletacích strojů, to byly nové syntetické materiály, které umožňovaly jejich optimální využití. Pletařská výroba též podstatně překročila své tradiční vymezení a začala se prosazovat ve svrchním ošacení, dekoračních látkách, podšívkovinách aj.