Bezhotovostní platební styk

Bezhotovostní platební styk tuzemský v Kč

Jedná se o platební styk uskutečňovaný v domácí měně, tzn. v Kč mezi peněžními ústavy v ČR.

Začátkem roku 1992 zahájilo svoji činnost zúčtovací centrum ČNB (často nazývané clearingové centrum ČNB). Jeho úkolem je zajišťovat realizaci mezibankovního platebního styku v domácí měně mezi bankami na území ČR.

Prostřednictvím CC ČNB dochází ke zpoždění plateb, tj. není možné v jeden den debetovat účet v jedné bance a zároveň kreditovat účet v bance druhé. Proto může být příkazem k úhradě kreditován účet příjemce nejdříve druhý pracovní den po debetování účtu plátce.

Lhůty provádění převodů

V zák. č. 124/2002 Sb. O převodech peněžních prostředků jsou v § 8 uváděny lhůty pro převody peněžních prostředků.

U převodů v české měně v České republice u standardních plateb platí:

1. všechny peněžní ústavy mezi svými pobočkami propojeny on-line a tudíž by mezi různými peněžními institucemi (např. z KB do ČSOB) - následující bankovní pracovní den.
   Aby jednotlivé peněžní ústavy mohly tuto podmínku dodržet, mají vždy ve svých obchodních podmínkách určeno, do kolika hodin určitého dne musí klient příkaz k převodu v bance předložit. Banka může ve svých podmínkách dokonce stanovit povinnost příkazci předat jí příkaz k převodu den před jeho účinností. To znamená, že pokud klient ví, že splatnost faktury je například ve středu a má ve smlouvě určeno, že toto je datum, kdy musí již být prostředky připsány na účtu, měl by příkaz ve své bance předložit již v pondělí, nejpozději v úterý ráno. Každá banka má své obchodní podmínky, nicméně zák. č. 124/2002 Sb. musí dodržovat.
2. v rámci jednoho peněžního ústavu (z KB FM – do KB Brno) - ten samý pracovní den
   Tento §8, bod b) má účinnost až od 1.1.2004. To z toho důvodu, že v současné době (rok 2003) ještě nejsou tento §8 bod b) nemohly dodržet. Do roku 2004 však již musí být všechny peněžní ústavy vnitřně propojeny.
3. přeshraniční převody - lhůta pro přeshraniční převody je určena maximálně do 5 bankovních pracovních dnů ode dne účinnosti příkazu k převodu.
   Tento bod má účinnost až ode dne vstupu České republiky do EU. Tato lhůta je v podstatě dodržována i v současné době, tj. platby do zahraničí trvají zhruba 3 – 5 dnů.

Všechny tyto údaje jsou platné pro standardní platby, banky navíc za určitý příplatek nabízejí provádění plateb i expresně.

V případě nedodržení lhůt k převodu ze strany banky může klient žádat o ušlé úroky z platby.

Předkládání příkazů bance

Klient předkládá bance příkazy k bezhotovostnímu zúčtování formou:

1. písemných příkazů

předkládaných v bance, popř. zasílaných poštou na pobočku, která mu vede účet a to jako:

1. jednorázový příkaz k úhradě (jednotlivý nebo společný)
2. trvalý příkaz k úhradě (leasingové splátky, inkaso)
3. šek k zúčtování (provize ze zahraničí)

Klient na příkazech k zúčtování pro tuzemský platební styk vyplňuje tyto povinné náležitosti:

• na vrub účtu - tj. bankovní spojení plátce, tj. číslo účtu a identifikační kód banky
• ve prospěch účtu - bankovní spojení příjemce,
• částku
• měna - v tuzemském platebním styku mohu platit klasickým převodním příkazem pouze v Kč.
• konstantní symbol - vyjadřuje charakter platby (308 - platba za služby, 8 - platba za zboží, 3558 zdravotní pojištění, platby na sociální zabezpečení, 8148 - daně)
• podpis dle podpisového vzoru (pouze majitel účtu a osoby oprávněné disponovat s prostředky na účtu)
• datum vystavení a datum splatnosti

Nepovinné náležitosti

• variabilní symbol (číslo faktury, IČO, RČ, tj. vlastně zpráva pro příjemce)
• specifický symbol (navíc identifikace platby - ČS - sporožiro)

Banka je oprávněna klientovi vrátit platební příkaz, pokud není správně vyplněn.

2. prostřednictvím dálkového přenosu dat, tj. formou přímého, neboli elektronického bankovnictví. ( za předpokladu, že byla mezi bankou a klientem uzavřena zvláštní smlouva).

Homebanking

Aktivní přímé bankovnictví pomocí osobního počítače napojeného přes modem . Uživatel zadává 24 hodin denně příkazy k převodu, k inkasu a řadu dalších . K dispozici je kompletní přehled o historii účtu. Homebanking může být buď po pevné lince nebo po internetu. 100% výhodný pro velké firmy, nejen kvůli rychlosti, ale i finančními poplatky bance - již je na ústupu, více se nabízí internetbankikg. Zde j výhoda, že klient může pracovat i v tak zvaném off-line režimu, tj. účetní ve firmě nemusí být po celou dobu účtování připojena na internet a až při zaslání souboru do banky se musí přihlásit.

Phonebanking

Je aplikace využití klasického nebo mobilního telefonu pro provádění platebního styku nebo získávání informací. Uživatel služby komunikuje hlasem nebo tlačítky s živým operátorem nebo hlasovým počítačem. Podle povahy je phonebanking buď aktivní (platební styk) nebo pasivní (jen informace - o zůstatku na účtu a další.)

GSM banking

Mohou využít všichni majitelé mobilních telefonů. Služba má opět aktivní nebo pasivní podobu. U pasivní se odesílá krátká SMS zpráva např. o zůstatku na účtu. Při aktivní formě se klient přímo pohybuje v menu telefonu a zadává příslušné údaje jako čísla účtů, částky převodů a další.

Internetbanking

je produkt, který umožňuje provádět platební styk, získávat informace o svém účtu a řadu dalších údajů z libovolného počítače napojeného na internet. Není zde podmínkou předchozí instalace určitého softwaru na jeden konkrétní počítač jako je tomu u homebankingu přes internet. Stačí se pouze přihlásit do systému banky a po absolvování bezpečnostní procedury je možné již provádět všechny operace, i posílat hladké platby.

Banky své klienty podporují, aby využívali elektronické bankovnictví. Jedná se především o nižší poplatky za transakce.

Příklad
Poplatky KB k datu 14.7.2003
Pomocí písemných příkazů:
1 – 5 položka zúčtovaná na vrub účtu klienta v měsíci – 8,- Kč
6. a každá další položka v kalendářním měsíci – 16,- Kč
Pomocí elektronického bankovnictví
Každá položka – 1,90 Kč

Bezhotovostní platební styk tuzemský v cizí měně (CM)

Na základě devizového zákona č.219/1995 Sb. je možno uzavírat kontrakty mezi tuzemskými podnikateli v CM, popřípadě platit zahraničnímu partnerovi, který má sídlo v ČR a účet u tuzemského peněžního ústavu.

Způsob úhrady CM v rámci ČR:

1. 2 klienti různých peněžních ústavů
   Neexistuje devizový tuzemský clearing mezi různými peněžními ústavy. Klienti musí i v rámci České republiky platit svým partnerům hladkým platem.
2. 2 klienti stejného peněžního ústavu
   Při platbě mezi klienty stejného peněžního ústavu (např. KB FM - KB Plzeň) si banka provede zúčtování mezi účty svých klientů, prostředky vlastně neopouštějí 1 peněžní ústav a platba je připsána ve prospěch účtu klienta v Plzni ihned a za menší poplatky než u hladké platby.

Mnohé velké podniky mají vedené účty u více bank. Při úhradě CM v rámci ČR je výhodné, když se partneři před podpisem smlouvy dohodnou a zjistí, zda by platba v cizí měně mohla být provedena v rámci stejného peněžního ústavu.

Výhody:

• neplatí se poplatky jako za hladkou platbu
• platba je okamžitě připsána ve prospěch účtu našeho obchodního partnera

Bezhotovostní platební styk (PS) do zahraničí

Bezhotovostní PS v cizí měně je možné realizovat pouze za existence bank, jejich pobočkové sítě a hlavně účtů, na nichž k bezhotovostním finančním převodům dochází. Jedná se o účty, které si mezi sebou vedou některé z bank a tyto účty se dělí na tzv. účty NOSTRO (naše) a LORO (jejich).

Z pohledu "naší" banky je tedy účet:

• nostro - náš účet u jiné banky
• loro - účet jiné banky u naší banky

Např. z pohledu "KB" - nostro v EUR je účet KB v Dresden Bank v Německu; loro v CZK je účet Dresden Bank u KB

Prostřednictvím systému nostro a loro účtů probíhají bezhotovostní úhrady, jejich složitost závisí na počtu bank na úhradě zúčastněných.

Pokud jde o devizy, udržují všechny banky své devizové zásoby vždy v té zemi, kde je příslušná měna měnou domácí.

V platebním styku se zahraničím se využívá řada platebních nástrojů. Nepatrnou část tvoří hotovost, převážnou část však bezhotovostní platební styk. Realizuje se prostřednictvím:

1. hladkých plateb
2. šeků
3. dokumentárních akreditivů
4. dokumentárních inkas

Provádění hladkých plateb je v ČR dáno ustanovením devizového zákona č. 219/1995 Sb. platného od 1. října 1995 . Tento zákon zrovnoprávňuje tuzemce i cizozemce (právnické i fyzické osoby, podnikatele i občany) v přístupu k devizovým hodnotám, umožňuje jim všem zřizovat si devizový účet, aniž by pro ně platila nabídková povinnost. Tuzemci i cizozemci mohou přijímat i provádět úhrady do a ze zahraničí.

Tuzemci mohou v rámci tohoto zákona také fyzicky vyvézt z republiky nebo dovézt jakékoliv množství cizí nebo domácí měny, pouze při vývozu nebo dovozu částky větší než 350.000,- Kč má občan tzv. Ohlašovací povinnost, kterou splní vyplněním tiskopisu, vydaného pro tento účel celním úřadem.

Kromě devizového zákona upravuje platební styk ještě i na něj navazující provádějící předpisy, konkrétně opatření ČNB č. 311/1996 Sb. a č. 321/1996 Sb. a vyhlášky č. 261/1995 Sb. Od roku 2002 platí zák. č. 124/2002 Sb.