obchodní dovednosti > platební styk > Hladké platby (bankovní převod)

Hladké platby (bankovní převod)

Nejvyužívanějším nástrojem v platebním styku se zahraničím z hlediska četnosti jsou hladké platby. Hladká platba se používá v obchodních i neobchodních platbách.

Obchodní platby Neobchodní platby:
za zboží úhrady darů
za poskytované služby penzí
za dopravu alimentů
leasingové splátky stipendií
končí jimi i dokumentární operace cestovní a turistické výlohy
výnosy z cenných papírů a nemovitostí  

Hladké platy rozdělujeme do dvou základních skupin:

Platby vyšlé

Způsob provádění hladkého platu

Převod cizí měny uskutečňují banky prostřednictvím svých účtů, které vedou u svých partnerských (korespondenčních) bank. Jedná se o systém tzv. nostro (naše) a loro (jejich) účtů. Složitost zaslání platby do zahraničí závisí na počtu bank, které se na úhradě podílejí. Nejvýhodnější je, když platba jde přímo, tj. pouze mezi 2 bankami. Tato situace nastává tehdy, když oba obchodní partneři mají účty u bank, které si vzájemně vedou buď nostro nebo loro účty.

Pokud dvě banky nemají přímé spojení, pak je platba směrována přes další banky, které již mají mezi sebou otevřeny účty. Pokud je úhrada prováděna přes více bank, jde platba déle a jsou s tím spojeny vyšší poplatky, poněvadž každá banka si je naúčtuje.

Banka provádějící hladký plat (úhradu), tj. banka plátce, na základě klientova příkazu podloženého krytím prostředků (vkladem na účet, složením hotovosti u neklienta nebo v rámci poskytnutého úvěru) požádá svého korespondenta (tj. banku, u které má veden účet), aby na vrub jejího účtu vyplatila nebo jinak uhradila příslušnou částku příjemci.

Banka příjemce po ověření platnosti příkazu provede výplatu příjemci (připíše mu ji na účet, vyplatí v hotovosti, vystaví mu šek, pošle úhradu poštovní poukázkou apod.)

SWIFT

Banky většinou mezi sebou komunikují prostřednictvím systému SWIFT (Society for Worldwide Inetrbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci). Jedná se o mezinárodní počítačově řízenou komunikační síť určenou pro výměnu zpráv mezi bankami na celém světě. Systém provádí elektronický bezdokladový přenos dat mezi bankami.

Všechny přenosy (tj. vysílání i příjem zpráv) na mezinárodních linkách jsou zašifrovány, takže zpráva je třetími osobami (včetně centrály SWIFTu) nerozluštitelná.

Zaslání zprávy trvá pouze několik vteřin, za toto zaslání banky platí systému Shift poplatky.

Komunikace mezi bankou a klientem

Pro úhrady do zahraničí mají banky své formuláře platebních příkazů, které většinou mají tyto náležitosti:

  • název příkazce, číslo jeho účtu
  • částka, která má být placena v devize
  • název devizy v kódu ISO – mezinárodní standard
  • příjemce úhrady (přesný název, adresa) a číslo jeho účtu
  • jméno a adresa peněžního ústavu příjemce, příp. přes který další peněžní ústav má být platba provedena
  • symbol IBAN (International Bank Account Number), který umožňuje rychlý elektronický převod
  • symbol BIC (Banka Identifer Code),
  • účel platby – platební titul
  • podpisy klienta

Platba je provedena zatížením účtu klienta. Je-li platba provedena k tíži účtu v CZK, je pro přepočet na devizu použit kurz deviza - prodej. O uskutečnění platby je klient informován avízem o provedené platbě a následně výpisem z účtu.

Poplatky hladkých platů.

Každá z bank, které se podílejí na hladkém platu si účtuje své výlohy. Nejvyšší poplatky má většinou vysílající banka. Výše bývá obvykle stanovena procentní sazbou (např. 1%) a navíc je určena minimální a maximální částka (např. popl. KB ke dni 14.7.2003: úhrady do zahraničí v Kč a cizí měně a úhrady v tuzemsku v cizí měně: 1%, min. 200,- Kč, max. 1.700,- Kč)

U došlých plateb ze zahraničí je praxe v účtování výloh jednotlivých českých bank různá. Některé banky zvýhodňují své klienty a veškeré došlé platby připisují na jejich účty bez výloh. U KB je poplatek za došlou platbu: 1%, min. 100,- Kč, max. 950,- Kč

Klient provádějící vyšlou platbu musí vždy v příkaze uvést, který z klientů (plátce nebo příjemce platby) ponese náklady všech zúčastněných bank. Proto musí v příkaze vyplnit jeden z následujících symbolů:

  1. SHA - každý z obchodních partnerů platí poplatky své bance a poplatky cizích bank (dalších korespondenčních) bank hradí příjemce - tj. částka se postupně snižuje. Na platebním příkaze je toto označeno symbolem SHA. Mělo by se jednat o nejběžnější platební podmínku.
  2. OUR (NETTO) - všechny poplatky hradí plátce. Platba přichází příjemci v plné výši, poplatky korespondenčních bank jsou dodatečně naúčtovány plátci (leasingové smlouvy, poplatky soudu, policii…)
  3. BEN - veškeré poplatky hradí příjemce. Platba odchází již z banky plátce snížena o poplatky banky plátce.

Platební tituly.

Na základě devizového zákona a od 1.1.1997 opatření ČNB č. 312/1996 Sb., kterým se stanoví postup bank a poboček zahraničních bank při uskutečňování úhrad do a ze zahraničí a vůči cizozemcům a označování jejich účelu platebními tituly je klient povinen v příkazu uvést platební titul - tj. číselný popis účelu platby.

Na základě § 7 devizového zákona je klient povinen:

  • předkládat devizové povolení pro provedení úhrady do zahraničí, pokud je nutné
  • na vyžádání banky předložit doklady, prokazující účel požadované úhrady, tj. doklady o vzniku závazku (např. smlouvy, soudní rozhodnutí o vypořádání dědictví, nikoliv však fakturu)
  • označit účel došlé úhrady ze zahraničí na základě výzvy banky

Opatření ČNB č. 312/1996 Sb. :

  • § 2 stanoví, že platební příkaz musí obsahovat platební titul pro označení účelu úhrady, tj. slovní označení účelu prováděné úhrady a jemu odpovídající číselné označení platebního titulu. U platebního příkazu do zahraničí je tedy nutné v poli " důvod platby" tento důvod slovně rozepsat (např. faktura za zboží, fakt. za poskytnutou službu apod.) a v doplňujících údajích v poli "platební titul" musí být doplněno příslušné kódové označení slovně popsaného účelu úhrady v souladu s opatřením ČNB.
  • banka může vrátit platební příkaz pro doplnění platebního titulu
  • pokud banka není schopna uvést u došlé platby platební titul, použije náhradní platební titul č. 199 a vyzve příjemce o sdělení odpovídajícího účelu platby

Oficiální číselný seznam platebních titulů, vydaný ČNB má každá pobočka banky a svým klientům pro daný účel platby sdělí číselný kód.

např. platební titul 120 – vyšlé obchodní platby; 110 – došlé obchodní platby.

Platební titul 282 - platby a inkasa fyzických a právnických osob, tj. CK, hotely aj. spojené s přijímanými službami v oblasti CR - Pasivní CR

Platební titul 280 - platby spojené s poskytovanými službami CR - aktivní CR

Délka trvání hladkého platu.

Délka trvání hladkého platu se dovíjí podle počtu zúčastněných bank na převodu. Pokud se jedná o přímou platbu mezi dvěma bankami v Evropě, pak platba je u příjemce zhruba za 3 – 4 dny. Pokud jde platba přes dalšího korespondenta, většinou se prodlužuje o další pracovní den. Toto je trvání standardní platby, banky navíc za poplatek nabízejí také urgentní nebo expresní platby, které pak trvají např. 2 dny.

nahoru