Akcept směnky

Směnečný závazek vznikne teprve akceptací = přijetím dlužníkem. Jedná se o úkon, kterým dlužník (směnečník) vyjadřuje svou vůli přijmout (akceptovat) směnku předkládanou k přijetí. Směnku výstavce směnky předkládá k přijetí směnečníkovi, většinou v jeho bydlišti nebo v sídle firmy.

Zákon nestanoví začátek lhůty pro k přijetí, takže směnka může být předložena k přijetí ihned po vystavení.

Protest směnky

Protest směnky je listina sepsaná, která konstatuje, že směnka nebyla v den splatnosti zaplacena a zároveň dokazuje, že dlužník byl vyzván (popř. nebyl k zastižení) a že směnka byla dlužníkovi včas předložena. Protest musí být učiněn v den platební nebo nejpozději do dvou pracovních dní po splatnosti směnky.

Doložka "BEZ PROTESTU"

Na směnce může být připsána doložka "Bez protestu". Touto doložkou může výstavce zprostit majitele směnky (věřitele) povinnosti, aby k zachování práva postihu dal směnku protestovat pro neplacení (nepřijetí).

(Když je na směnce Bez protestu, nemusí se dávat protestovat, je jakoby protestována).

Placení směnky

§ 38 - Směnku splatnou v určitý den nebo určitý čas po datu vystavení nebo po viděné, musí majitel směnky předložit k placení v den platební nebo v jednom ze dvou následujících pracovních dní. (doba, v níž je směnku třeba předložit k placení je určena lhůtou 3 pracovních dní).

Platí, že den platební = den splatnosti. Připadne-li den splatnosti na den pracovního klidu (Sobota, Neděle, svátek), je platebním dnem 1. pracovní den po dni splatnosti. Poslední den předložení směnky je zároveň 2 pracovní den po dni platebním.

Den splatnosti Den platební Poslední den předložen
Středa středa pátek
čtvrtek čtvrtek pondělí
pátek pátek úterý
sobota pondělí středa
neděle -“- -“-

Směnku je potřeba předložit k placení nejen ve lhůtě 3 pracovních dní, ale je ji potřeba předložit dlužníkovi v místě placení. V tomto místě je potřeba také uskutečnit případný protest.

Věřitel musí přijmout i částečné placení, avšak nemusí přijmout placení před splatností (kdyby takovéto placení bylo nepříznivé pro majitele směnky z důvodu např. očekávaného zvýšení kurzů apod.). Při částečném placení lze zbytek směnky protestovat.

Postih směnky

Ocitne-li se směnka v nouzi, tj. není-li zaplacena v den splatnosti a nebo ve dvou dalších pracovních dnech, může majitel směnky vykonat postih proti vedlejším dlužníkům (výstavci, indosantům a avalistům u cizí S a u vlastní směnky jsou vedlejšími dlužníky indosanti a jejich avalisté), tj. žádat na kterémkoliv z nich anebo na všech dohromady zaplacení včetně úroků a výloh.

Bezpodmínečným předpokladem postihu je provedený protest.

Směnečný aval

Při směnečném avalu se za směnečného dlužníka zaručuje třetí osoba jako směnečný rukojmí. Aval dává majiteli směnky jistotu, že v případě neplacení směnky směnečným dlužníkem bude tento závazek splněn další osobou, tzn. avalistou. Svůj závazek stvrdí avalista svým podpisem a doložkou "per aval". Aval může být vyjádřen buď na líci nebo na rubu směnky.

Rukojemský závazek může přijmout jakákoliv třetí osoba, ale v mezinárodním obchodě bývá požadován aval bankovní. Pokud je banka o tuto službu klientem požádána, hodnotí bonitu klienta podobně, jako by mu měla poskytnout úvěr. Pokud banka dá na směnku svůj aval, tj. ručí za dlužníka ze směnky, je ve 100% závazku, že pokud nebude platit dlužník, bude za směnku platit ona.

Za avalování směnky banka požaduje odměnu. Její výše je do značné míry individuální a závisí především na úvěrové schopnosti a spolehlivosti žadatele, ale také na lhůtě splatnosti směnky a výši avalované částky.

Inkaso směnek

Provádí banky jako službu pro své klienty i neklienty na smluvním základě za úplatu (banka pro majitele směnky zprostředkovává inkaso směnečné částky od směnečného dlužníka).

Směnka je převáděna na banku zmocňovacím indosamentem. Banka se nestává majitelem směnky ani nepřijímá záruku za proplacení směnky - je pouze prostředníkem mezi majitelem směnky a dlužníkem.

Směnka musí být vždy předložena např. 14 dní před datem splatnosti, banka totiž zasílá směnku na místo platební, tj. do pobočky banky, kde je směnka domocilována.

S musí být domicilována u nějaké banky.

V případě nezaplacení směnky zabezpečuje banka protest směnky (pokud není směnka s dodatkem Bez protestu) u notáře a svému klientovi pak předává Protestní listinu a nezaplacenou směnku. Klient (věřitel ze směnky a žadatel o inkaso) se pak sám obrací k směnečnému soudu.

Výhoda inkasa směnky pro žadatele o inkaso:

  • nemusí jezdit se směnkou až do místa platebního (např. na druhý konec republiky) a směnku zde dlužníkovi předkládat
  • banka žadatele o inkaso (věřitele ze směnky) sama zašle směnku na banku směnečníka
  • banka směnečníka zprostředkuje platbu ve prospěch věřitele
  • v případě nezaplacení směnky směnečným dlužníkem zprostředkuje banka směnečný protest

Nevýhoda inkasa směnky pro žadatele o inkaso:

  • žadatel nemá jistotu zaplacení, směnečníkova banka dlužníkovi nestáhne prostředky z účtu, i kdyby je tam měl, dlužník sám musí zaplatit

Eskont směnky

Jedná se o tzv. eskontní úvěr, většinou krátkodobý. Banky eskontují tuzemské i zahraniční směnky.

Směnka je před svou splatností prodána speciálnímu kupujícímu – bance. Majitel směnky, který chce směnku eskontovat, podá žádost na formuláři banky, který je zároveň potvrzením o tom, že banka převzala směnky do dočasné úschovy. Přijetí žádosti bankou není příslibem k realizaci eskontu, protože banka potřebuje nezbytný čas k posouzení směnky. Banka si především prověřuje bonitu žadatele, ale často i bonitu dlužníka směnky.

Banky většinou eskontují směnky, u kterých je předpoklad, že budou dlužníkem při splatnosti zaplaceny a že případné vymáhání zaplacení směnky prostřednictvím směnečného soudu bude záležitostí žadatele o eskont. V případě nezaplacení směnky směnečným dlužníkem si banka splácí eskontní úvěr z účtu žadatele o eskont (tj. stáhne si z jeho účtu finanční prostředky, které mu předtím půjčila)!!!

K eskontu se většinou přijímají směnky (každá banka má své obchodní podmínky):

  • obchodní, které jsou podloženy dodávkou zboží nebo služeb
  • opatřené doložkou zbavující majitele (v tomto případě banku) povinnosti zabezpečit protest pro neplacení, tj. na směnce musí být napsaná doložka "BEZ PROTESTU"
  • jen s fixním datem splatnosti
  • se zbytkovou dobou splatnosti zpravidla 1 až 6 měsíců
  • znějící minimálně na 100.000,- Kč
  • bezpodmínečně akceptované

Poplatky u eskontního úvěru

Výše eskontní provize se řídí Sazebníkem jednotlivých bank. Má charakter zpracovatelského poplatku a úroků z úvěru. Úroky se sráží za dobu ode dne eskontu (včetně) do dne platebního (včetně). Klient poplatky hradí formou srážky ze směnečné sumy při poskytnutí eskontu.

Výhody používání směnek

  • z právní úpravy směnek jako abstraktního cenného papíru (odděleného od smluvního vztahu, na základě kterého vznikly) a z přísnosti směnečného práva
  • ze snadnějšího vymáhání směnečných závazků ve zkráceném soudním řízení
  • z možnosti využít směnku jako platební prostředek – dlužník může svému věřiteli zaplatit tím, že směnečná práva ze směnky, které je majitelem převede na něho rubopisem
  • z možnosti prodeje směnek před jejich splatností – tzn. Eskont směnky – a tím získání finančních zdrojů
  • z možnosti zajištění směnečných závazků dalšími osobami dobré pověsti (např. prvotřídní bankou)

Nevýhody používání směnek

  • každá směnka je jen tak dobrá, jak "dobré" (tj. spolehlivé) jsou osoby na směnce podepsané a ze směnky zavázané
  • směnky nepřinášejí žádné výhody, pokud dlužník není schopen platit, např. pohledávky kryté směnkami nejsou zvýhodňovány oproti ostatním pohledávkám v konkurzním řízení
  • neplnění směnečných závazků má v řadě zemí velmi negativní dopad na obchodní pověst firmy, a proto se dlužníci snaží své směnečné závazky dodržovat. Také mnohé banky si vedou evidenci, jestli jejich klienti platí nebo neplatí směnky – může to ukazovat na nesolidnost firmy dostát svým závazkům.