Struktura kůže

Obr. 1. Průřez surovou kůží
1 - pokožka, 2 - škára - papilární část (lícní část); 3 - škára - retikulární část (rubní část), 4 - podkožní vazivo, 5- potní žláza, 6 - mazová žláza, 7 - chlup (vlas), 8 - vlasová cibulka, 9 - papila s cévkami a nervy, 10 - tukové buňky, 11 - kožní pletivo - kolagenová vlákna, 12 - krevní žilky

Pokožka

Pokožka je vrchní vrstva kůže. Skládá se z buněk, které se ustavičně množí směrem k povrchu kůže se zplošťují. Postupně schnou, stárnou a odpadávají ve tvaru lupů. Tloušťka pokožky je poměrně stejnoměrná. Tvoří 1 až 2 % celkové tloušťky kůže. Výjimku tvoří např. vepřovice, kde pokožka dosahuje do 5 % celkové tloušťky kůže. Všeobecně je platné, že jemnější pokožku mají kůže ze zvířat s jemnější a hustší srstí. Pokožka je chemicky tvořena bílkovinou keratin. Při výrobě usní se v koželužně odstraňuje a na líci zůstává charakteristická lícová kresba.

Škára

Škára je základní a nejcennější vrstva kůže. Tvoří 70 - 95% celkové tloušťky kůže. Škára je tvořena vlákenným pletivem, které je tak husté, že se v řezu jeví jako jediný celek. Vlákna pletiva obsahují bílkovinu kolagen. Hustota kolagenových vláken a jejich vzájemné provázání určují mechanické vlastnosti škáry. (pevnost, tažnost, pružnost atp.) Čím je vlákenná spleť hustější, tím je useň méně tažná. Škára se skládá ze dvou základních částí. Horní vrstva se nazývá papilární, vyrůstají z ní vlasy, jsou zde vlasové papily. Spodní část skládající se jen z kolagenových vláken se nazývá retikulární část. Rozhraní mezi těmito dvěmi částmi škáry tvoří pomyslná čára, která spojuje jednotlivé papily. Okolo této čáry jsou rozložené mazové buňky, potní žlázy a krevní žilky, které při špatné konzervaci nebo špatném činění lehce podléhají hnilobě. Projeví-li se tato chyba ve větším rozsahu, pak může dojít k tzv. loupání líce nebo dvojení usní.

Papilární část škáry je jemnější, zvláště směrem k líci, kde vytváří téměř hladký povrch charakteristicky jemným zvrásněním a otvory po chlupech. Lícní kresba nezaniká ani po vyčinění a je charakteristická při určování druhu usně.

Retikulární část škáry je hrubší, skládá se z hrubších kolagenových vláken, často do této části škáry pronikají tukové buňky. Vzájemný poměr papilární a retikulární části se velmi různí. Např. u hovězin je to poměr 1:4, u teletin 1:2, u kozinek 1:1, vepřovice retikulární část nemají.

Podkožní vazivo

Podkožní vazivo je nejspodnější vrstva surové kůže, kterou se připojuje na svalstvo. Vrstvu tvoří také velký počet tukových buněk, které umožňují lehké stažení kůže s těla. Tato vrstva je mechanicky odstraňována v koželužnách v operaci mízdření.

Chlupy

Chlupy u savců vyrůstají z chlupových váčků a pronikají až do škáry. Na spodní části váčku je výrůstek, papila, kde vyúsťují nervy a cévky vyživující chlup. Chlup má stvol (nad pokožkou), kořen (pod pokožkou) a chlupovou cibulku. Stvol a kořen jsou z odumřelých buněk. U každého chlupu je mazová žláza, potní žláza a přímící sval. Během vývoje chlupu nastávají postupně 3 fáze -- chlup rostoucí, dorostlý a přezrálý, který později samovolně vypadne. Stvol chlupu má v příčném řezu 4 vrstvy - dřeň, kůru, subkutis (síťová vrstva) a kutikulu (vnější šupinová pokožka). Chlupové stvoly mají různé tvary, tloušťku, průřez, zkadeření. Kožešinová srst se skládá z několika základních typů chlupů - pesíků (štětinové a osinové) a podsady (osiníky a vlníky). Kromě toho existují ještě patologicky změněné chlupy (nevěrné, poškozené) a kožešnicky bezvýznamné chlupy (krycí, hmatové).

Charakteristika kožešinové srsti:

  • směr srsti, je přizpůsoben např. držení těla, stékání vody, proudění vzduchu, pravidelným pohybům
  • uspořádání a rozložení chlupů, rozeznáváme např. nerovnoměrné, v řádcích, ve svazečcích, ve skupinách
  • jednotlivé vrstvy srsti jsou spodní podsadová, střední osinová, horní štětinová
Kontrolní otázky
Jaké jsou hlavní funkce kůže?
Jaké jsou základní složky kůže z hlediska chemického složení ?
Z čeho se skládá kůže z hlediska struktury ?
Co charakterizuje kožešinovou srst ?