Činění

Piklování

Klade si za cíl okyselit činící lázeň, protože náhlým přechodem alkalicky reagující holiny do silně kyselého prostředí při činění by došlo k nestejnoměrnému vázání činících látek v holině a také rozložení chromitých solí v usních by bylo nestejnoměrné. Líc usní by byl stažený, zhrubl by a doba činění by byla delší. Roztok k piklování (roztok kyseliny s přísadou neutrální soli) se nazývá pikl. Pikluje se většinou v sudech, kde pak následně dochází k činění. Kolagenová vlákna by v roztoku silných kyselin kysele zbobtnala, proto se před přidáním kyseliny (většinou chlorovodíková, sírová a některé organické kyseliny) holina nasytí ochrannou látkou (chlorid sodný). Kyselina se pak po zneutralizování alkalických látek naváže na holinu. Neúměrné množství kyseliny, nebo nedostatek soli má za následek useň s tvrdým a křehkým lícem a nízkou pevností a vláčností.

Činění

Je fyzikálně-chemický proces, při kterém se holina přeměňuje v useň za přispění činících látek organického, nebo anorganického původu. Účelem činění je zabránění slepení kolagenových vláken v rohovitou hmotu. Činěním se jednotlivá vlákna udržují ve vzájemně volném a pohyblivém stavu. Useň při správném ošetřování je odolnější vůči vodě, odolává vyšším teplotám, účinkům bakterií a enzymů, působení zředěných kyselin a zásad, zachovává si trvalou pružnost, ohebnost a žádaný omak.

K činění se používá řada látek, činidel (činiv) a podle použitých činicích látek se rozlišuje na činění anorganickými sloučeninami (nejvýznamější je chromočinění) a organickými sloučeninami (nejvýznamější je třísločinění).

1. Činění přírodním tříslem tj. přírodní tříslový výtažek z listů, plodů, kořenů atp., nebo syntetickým tříslem tj. syntany, který přemění původní biologický materiál na trvanlivější vůči biodegradaci odolný materiál. Třísloviny vytvářejí s kolagenem nepravé vazby, kolagen vyplňují, obalují kolagenová vlákna. Často se kombinuje třísločinění s formaldehydem, aby se dosáhlo vysokých mechanických vlastností a odolnost proti vodě.
2. Činění minerálními látkami tzn. chromočinění, solemi železa a hliníku tj. jirchářství. Využívá se pro výrobu jemných usní, kde je potřeba vysoká tažnost. Minerální látky vytváří s kolagenem pravé chemické vazby a tím zamezují jeho biodegradaci.
3. Činění tukem (zámišové činění), kdy se stává useň vodě odolná.
4. Činění aldehydy.
5. Kombinované činění, kdy je použito několik různých způsobů činění.