Předúprava usní

zahrnuje několik technologických operací:

Odležení po činění

Odležením nastane dodatečně další fixace a vázání činidel na kožní vlákno.

Odvodňování

Provádí se buď lisováním na hydraulických deskových lisech, ždímáním na válcových strojích (rotační lisy), nebo odstřeďováním usní v odstředivkách. Odvodňování usní sníží obsah vody povrchové a mezivláknité o 40 - 60 %.

Postruhování

Je jedním ze způsobů vyrovnávání tloušťky na postruhovacích strojích, kde se seřezávají nestejnoměrnosti na rubové straně usně, čímž se docílí opaku a zároveň se vyčistí a vyhladí rubová strana. Hlavní součástí postruh. stroje je nožový válec s ostrými noži. Postruhované usně se třídí podle tloušťky, jadrnosti, hustoty a zhledu líce, podle čistoty a vhodnosti pro určitý druh výrobku. Stanovuje se jejich hmotnost, aby se získaly podklady pro výpočet chemikálií potřebných pro následující operace: neutralizace, přečiňování, barvení a mazání..

Neutralizace a praní

Je u chromitých usní přípravnou fází pro barvení a mazání. Má se jí docílit otupení (neutralizace) volné kyseliny sírové, která se uvolňuje v usních z bazických solí chromitých odležením po činění. Musí se to provádět proto, aby barvení a mazání bylo stejnoměrnější a pravidelnější. Provádí se po praní, které trvá 20 až 30 minut ve vodě cca 35 st.C teplé, slabými alkáliemi (např. borax).

Přečiňování

Provádí se buď souběžně s neutralizací, nebo je to operace bezprostředně navazující. Použité látky k přečiňování se vážou na dosud volné aminoskupiny kolagenu, nebo vstupují do chromitých komplexů jako maskující činidla. Používají se rostlinné, nebo syntetické třísloviny, pryskyřičné prostředky a některé speciální přípravky. Hlavním posláním přečinění je zpevnit strukturu lícové části usně a vytvořit dobré podmínky pro stejnoměrné barvení a mazání usní.

Barvení

Provádí se pro zlepšení konečného vzhledu usní, je odvislé zejména od módních trendů a účelu použití. Používají se převážně kationaktivní, nebo anionaktivní organická barviva, nebo přírodní barviva. Barvení probíhá v hašplích nebo v sudech. U rukavičkářských usní se používá metoda natírání. Podbarvování se používá u usní jejichž líc má být upraven apretováním. Probarvování se používá u rukavičkářských usní a dále u nubukových a velurových.

Nejčastějšími vadami při barvení usní je nestejnoměrně vybarvený a skvrnitý líc, nestejnoměrné probarvení zejména u broušených usní a mramorování (rukavičkářské usně). Ve všech případech se může na tom podílet buď základní surovina, nebo nevhodné složení barvící směsi, nebo je příčinou závada v některé operaci předcházející barvení.

Mazání

Je velmi důležitou koželužskou operací, protože tato operace dává usni její charakteristické vlastnosti jak pro konečnou úpravu a zpracování usní, tak pro používání hotového výrobku. Mažou se všechny druhy usní, protože se tím odstraňuje vážný nedostatek každého činění t.j. tuhost a tvrdost po sušení. Tím získává useň měkkost, ohebnost a vláčnější omak, snižuje se propustnost vody, ale zůstává zachována propustnost vzduchu a vodních par, zlepší se tepelná izolace, zvýší se hmotnost, pevnost, tažnost a plošná roztažnost, zlepší se vlastnosti líce (kromě hustoty a pevnosti lícové vrstvy se zestejnoměrní vybarvení, intenzita lesku, zlepší se omak), čímž se zlepší jakost usně celkově. Téměř všechny usně se mažou za mokra, kdy jsou vlákna od sebe oddělena a tuk se snadno mezi ně vpraví, může je obalit, zmenšuje tím jejich vzájemné tření.

Látky používané k mazání se nazývají mazadla a rozdělují se na :

  • tuky a oleje rostlinného a živočišného původu - ricinový, řepkový, slunečnicový olej, hovězí lůj, koňské sádlo, klihárenský, kostní a rybí tuk
  • výrobky z tuků a olejů nebo štěpné produkty tuků - sulfatované tuky a oleje, glycerol, stearin, mýdla;
  • látky tukům podobné - vosky, parafin, minerální oleje;
  • uměle připravené mazací prostředky a náhražky tuků [2]

K mazání se používá vždy několik mazadel současně, nikdy se nepoužívá pouze jedno mazadlo. Tuky ve vodě rozpouštějí za pomocí emulgátorů, kterých úkolem je zajistit snížení povrchového napětí vody a tuku.

Některé ze způsobu mazání:napalování, povrchové olejování, mazání v teplovzdušných sudech, natírání, likrování

Mezi nejčastější vady po mazání patří mastná useň, kde useň na omak působí mastným dojmem. Zde je tuk uložen ve vyšší vrstvě. Příčinou může být nedokonalá neutralizace (useň po usušení je tuhá), nebo nevhodné složení mazací směsi. Tuhé až plechovité usně vzniknou tím, že se použije nekvalitní likrovací lázeň.

Plnění a impregnace

Jsou to dva samostatné způsoby opracování usní, které se provádějí rovněž za mokra a někdy splynou v jediný proces. Plní se hlavně slabiny, čímž se zlepšují jejich vlastnosti líce, při zachování jejich ohebnosti a pružnosti. U těžkých usní se rovněž ovlivňuje odolnost proti vodě a dochází ke zpevnění vazeb mezi činivem a kolagenem. Zde zpravidla požadujeme, aby plnivo proniklo hlouběji do usně, aby se snížila vymyvatelnost plniva. U lehkých usní se plnivo vpravuje pod lícovou vrstvu. K plnění se používá např. síran hořečnatý a další minerální soli, tříselné výtažky a syntany, sacharidy (melasa, řepný cukr) a z močoviny a formaldehydu vyrobené pryskyřice rozpouštějící se ve vodě. Plnění nesmí podstatně zvyšovat měrnou hmotnost usní.

Impregnace usní zvyšuje odolnost proti pronikání vody, oděru, vyšším teplotám, vůči působení plísní a dalších mikroorganizmů, vůči olejům a chemikáliím. Jako impregnátor se používají silikonové oleje, disperze na bázi akrylátů a latexů, kovová mýdla, pryskyřice na bázi methylomočoviny.

Vyrážení

Je rovněž velmi důležitá operace, kterou se vylepšuje konečný vzhled usní. Vyrážejí se všechny druhy usní s výjimkou některých zámišových usní a kožišin a některých rukavičkářských usní. Ručně se provádí vyrážení jen u nožin, které byly strojně nedostatečně opracovány. Hlavní součásti stroje je nožový válec se šroubovitě vsazenými tupými noži a účelem je: „vyrovnat useň po celé ploše, odstranit záhyby po ždímání, vyhladit žírné vrásky líce, hlavně u teletin změnit přírodní vydutý tvar kůže na plochý tvar usně, zlepšit mechanické vlastnosti usně, jako např. tažnost, pevnost a pružnost, zbavit useň přebytku vlhkosti, zvětšit plochu a tím zvýšit výtěžnost usně.“[2]

Pokud se vyrážejí usně příliš vlhké, vracejí se do původního stavu, naopak u příliš oschlých usní se míjí účinkem tlak.

Sušení

Je operace, která se zařazuje po ždímání, kdy je nutno v usni snížit vlhkost z cca 55 % na 12-14 %. Kromě odstranění vody z pórů a mezi vlákny se sušením stabilizují vyčiňující látky a dochází rovněž k lepším vazbám těchto látek na kožní hmotu. Tím se zvyšuje množství pevně vázaných činiv. Vyčiněné a vysušené usně již nebobtnají. Sušením dojde též ke stejnoměrnějšímu rozložení tuků v usni. Průběh sušení je ovlivňován mikro a makrostrukturou sušeného materiálu, dále je odvislé od výšky teploty (pro každý typ usně se používá jiná teplota, ale platí obecná zásada, že čím nižší teplota sušení, tím kvalitnější je výsledná useň).

Na sušení má vliv relativní vlhkost, doba sušení a samozřejmě i předúprava a již zmiňovaný charakter usní. Známé je množství způsobu sušení: komorové,tunelové, lepením na sklo, vakuové sušení, lepením na kovové plotny vyhřívané párou, teplou vodou nebo elektricky - vysokofrekvenční sušení.

Kontrolní otázky
Jak lze rozčlenit výrobu usní ?
V jaké operaci se odstraňuje podkožní tuk a vazivo?
Co je to holina?
Které operace patří do předúpravy usní?
Jaký je účel mazání?
Které usně se vyrážejí a proč se provádí tato operace?