Jakost a ceny usní

Jakost usní

Jakost = kvalita je schopnost souboru inherentních znaků výrobku, systému nebo procesu plnit požadavky zákazníků a jiných zainteresovaných stran,

  • kde podle stejné normy znak je rozlišující vlastnost,
  • kde podle stejné normy výrobek = produkt je výsledek procesu,
  • kde podle stejné normy požadavek je potřeba nebo očekávání, které jsou stanoveny, obvykle se předpokládají nebo které jsou závazné,
  • kde podle stejné normy zákazník je organizace nebo osoba, která přijímá výrobek (definice dle ISO 9000/2000, Systémy managementu jakosti - Zásady a slovník

Poznámka: Termín "jakost" se může používat s přívlastky, např. špatná, dobrá nebo vynikající.

Zjednodušeně a nepřesně řečeno jakost je schopnost výrobku uspokojit potřeby zákazníka.

Přírodní useň

Přírodní useň je materiál přírodního původu, vzniklý koželužským zpracováním kůže obratlovců. Soubor vlastností, které useň má jako přírodní materiál, a které jsou důležité z hlediska zpracování a použití usně, je dán charakterem suroviny i všemi fázemi jejího zpracování. Useň musí svými vlastnostmi vyhovovat jak technologickým nárokům při zpracování na finální výrobky (požadavky výrobce), tak i souhrnu požadavků na užitnou hodnotu a estetičnost (požadavky zákazníka).

Vlastnosti usní lze rozdělit do těchto skupin:

  • přirozené (např. jadrnost, plocha, tvar, tloušťka)
  • hygienické (např. tepelně izolační, nasákavost-vysýchavost, propustnost pro páry a plyny, biologická inaktivita)
  • fyzikálně mechanické (např. pevnostní, deformační)
  • chemické (např. chemické složení, polarita)
  • vlastnosti povrchové úpravy (např. barva, vzhled, omak, charakter líce, stálost úpravy vůči různým vlivům)
  • zpracovatelské (např. využitelnost dle druhu usně, rozsahu vad a poškození, způsobu zpracování)
  • ekonomické (např. cena, trvanlivost)

Některé vlastnosti se vzájemně prolínají.

Vlastnosti usní se zjišťují různými měřeními (měřitelné) a organolepticky, tj. smyslovým posouzením (zrak a hmat) zkušenými pracovníky a jejich ohodnocením (neměřitelné). Hodnoty a úroveň jednotlivých vlastností usně určují dílčí jakost usně. Celkovou jakost usně pak určuje celý komplex vlastností usně. Jakost usní je základní podmínkou pro jakostní výrobky produkované druhovýrobou.

Přirozené vlastnosti

Přírodní useň je plošný nehomogenní materiál, nemá tvarovou paměť a při praktickém používání se tvarově přizpůsobuje. Usně vyrobené z různých druhů obratlovců se od sebe liší svými vlastnostmi. Každý druh má charakteristickou lícovou kresbu. Usně vyrobené stejným zpracováním a ze stejného druhu obratlovce se od sebe liší svými vlastnostmi. Každá useň je neopakovatelný originál. Jedna useň má na různých místech své plochy různé vlastnosti. Různé vlastnosti jsou způsobeny:

  • rozdílnou hustotou spleti usňových vláken a tloušťkou jednotlivých míst
  • druhem obratlovce, pohlavím, stářím a zdravotním stavem
  • způsobem života (chovu), výživy, podnebím
  • způsobem zabití, stažení a konzervace
  • způsobem a průběhem činění a dalších úprav

Jadrnost usně je označení pro hustotu usňových vláken a pevnost usně. Čím hustější je spleť usňových vláken, tím jadrnější a pevnější je useň a naopak, čím řidší je spleť usňových vláken, tím je useň volnější, tažnější, řidší. Jadrnost velmi ovlivňuje zhotovování dílců.

Tvar a plocha usně jsou dané druhem a velikostí obratlovce a postupu při jeho stahování. Neexistují dvě usně, které by měly naprosto stejný tvar.

Tloušťka usně je daná druhem obratlovce a operací štípání při zpracování kůže. Někdy se tloušťka upravuje pro jednotlivé usňové dílce v druhovýrobě. Obecně platí, že nejhustější je useň kolem hřbetní části, směrem k hlavě a k břichu hustoty vláken ubývá. Tloušťka usně je ve hřbetní části víceméně stejnoměrná, v hlavě jsou místa tlustší a tuhá, břišní část a nožiny jsou co do tloušťky značně nestejnoměrné a řídké, hlavně ve slabinách. Nožiny hlavně zadní mají tuhá až tvrdá místa. Obza bývá křehká.

Přirozené vlastnosti jsou typické a charakteristické pro přírodní usně a jejich soubor představuje přirozenou jakost usní. Jadrnost a tvar jsou neměřitelné, plocha a tloušťka jsou měřitelné vlastnosti. Jsou závislé na základní surovině k výrobě usní to znamená kůži. Lze je částečně ovlivňovat např. dobrou výživou, péčí, ošetřováním, chovnými podmínkami za života obratlovce a některými operacemi - stahováním, kruponováním, štípáním, plněním.

Hygienické vlastnosti

Jsou typické pro usně. Mají význam hlavně v obuvnictví, rukavičkářství, oděvnictví a výrobě ochranných pomůcek. Jsou měřitelné. Ostatní materiály, které se snaží přírodní usně napodobit, se jim v hygienických vlastnostech pouze přibližují- nejvíce poromery. Z hlediska hygienických vlastností patří usně mezi nejkvalitnější materiály.

Sorpce (nasákavost, navlhavost) určuje schopnost usně přijímat vodní páru nebo vodu difuzí do mikroporézní struktury usně a desorpce (vysýchavost) určuje schopnost usně uvolňovat přijatou vodu z mikroporézní struktury usně.

Propustnost pro páry a plyny je schopnost usně propouštět vodní páru a plyny z prostředí s vyšší relativní vlhkostí do prostředí s nižší relativní vlhkostí. Tepelně-izolační vlastnosti závisí na koeficientu tepelné vodivosti usně tzn. schopnosti usně zadržovat nebo propouštět teplo

Fyzikálně mechanické vlastnosti

Do značné míry souvisí se strukturou usně a jsou závislé i na různých směrech v ploše usně (rozeznáváme dva základní směry vzhledem k hřbetní čáře -- rovnoběžně a kolmo). Jsou to měřitelné (v případě tuhosti i neměřitelné) vlastnosti a některé z nich jsou závislé na tloušťce a nasákavosti usně. Patří sem plošná a objemová hmotnost, teplota smrštění, pevnost v tahu, zdánlivý modul pružnosti v tahu, tahová tuhost, pevnost ve vytržení trnu, pevnost ve vytržení stehu, pevnost v dalším trhání, pevnost v roztržení štěrbiny, deformace při vydutí (plošné protažení), pevnost a protažení ve vydutí kuličkou, tuhost.

Chemické vlastnosti

Zjišťují se chemickou analýzou. Z jejích výsledků lze usuzovat na biologickou inaktivitu usně. Jsou to měřitelné (v případě pročinění usní i neměřitelné) vlastnosti. Patří sem obsah těkavých látek,obsah látek extrahovatelných dichlormetanem, obsah látek vyloužitelných vodou, obsah popela z usní, obsah oxidu chromitého, obsah vyluhovatelného chromu, obsah dusíku, pH a diferenční číslo výluhu, pročinění usní.

Vlastnosti povrchové úpravy

Jsou to měřitelné i neměřitelné vlastnosti a jsou velmi důležité z hlediska zpracování i z hlediska estetického a užitné hodnoty. Měřitelné vlastnosti se většinou vyhodnocují kvalimetricky a v bezrozměrných stupních /na základě srovnání s předepsanou stupnicí). Patří sem z měřitelných odolnost vůči opakovanému ohybu, adheze úpravy usní, stálost při stírání (otěr) za sucha, za mokra (voda, umělý pot, organické rozpouštědlo), odolnost vůči rázu, index praskání líce, stálost na umělém světle, propustnost líce pro vodu, odolnost vůči zvýšené teplotě, barva a z neměřitelných barva a vybarvení líce, charakter líce (popř.vlis), hustota líce, vzhled rubu. Barvu lze zjišťovat organolepticky i měřením.

Zpracovatelské vlastnosti

Jedná se především o skutečnou využitelnost plochy usně, výtěžnost. Jsou předmětem třídění usní do jakostních tříd na základě druhu, tvaru, poškození líce a rubu, dovolených vad. Zde se setkává názor prvovýrobce s názorem druhovýrobce. Druhovýrobce by požadoval useň pokud možná co největší, nejraděj přesně obdélníkového tvaru, se stejnoměrnými vlastnostmi a jadrností, rovnoměrnou tloušťkou a pokud možno stejnobarevnou po celé ploše. Prvovýrobce však vychází z toho, že přesně válcová zvířata neexistují, že jsou jaká jsou, že vyrůstají v různých podmínkách, že mají nohy, záda, vazy, slabiny atd. a že tudíž ideální stav není možný docílit ani štípáním, ani foliováním ani jinou další úpravou. Názory konečného spotřebitele se také různí- setkávají se zde názory tzv. amerického spotřebitele, kde přírodní zarostlé a vyhojené rány v usni jsou při vhodném zaranžování do výrobku brány jako ozdoba, zvýraznění kvality a tzv. německého spotřebitele, kde tytéž “vady” jsou brány jako kazy výrobku.

Vady usní se dle ČSN 790009 rozdělují na:

  1. vady vzniklé za života obratlovce
  2. vady vzniklé při stahování kůže
  3. vady vzniklé konzervováním, dopravou a skladováním
  4. vady vzniklé během výrobního postupu při přeměně kůží na usně

Vady 2,3,4 jsou nežádoucí. Vady 1 jsou v různém rozsahu součástí přírodní usně. Neexistuje useň, která by neměla žádnou vadu vzniklou za života obratlovce. Tyto vady patří k přírodní usni a podtrhují její název přírodní. Je potřeba se jednoznačně přiklonit k názoru amerického spotřebitele a maximalizovat akceptování těchto vad (to znamená, že přestávají být vadami a stávají se charakteristickou součástí usně). Některé vady se dokonce stávají symbolem, potvrzením, že se jedná o přírodní useň. Naopak pokud je usňový výrobek bez přírodní vady, lze ho zaměňovat za výrobek ze syntetického materiálu. Někteří spotřebitelé přírodní vady na usňových výrobcích přímo vyžadují, takže se vady musí imitovat. Některé syntetické materiály, které imitují useň, kromě napodobení lícové kresby a omaku usně napodobují i některé její vady.

V praxi se jakost usně jednoznačně dá určit těmito 3 skutečnostmi:

  • předepsáním a zjišťováním požadovaných měřitelných vlastností a předepsáním a popisem požadovaných neměřitelných vlastností usní (co je psáno, to je dáno)
  • vzájemným odsouhlasením a podepsáním referenčního vzorku usně, který useň charakterizuje a má cca průměrnou využitelnost (všechno nelze jednoznačně popsat, je lepší vidět a sáhnout si)
  • určením pravidel pro posuzování výtěžnosti jednotlivých usní (co je vada a co není) a posuzování výtěžnosti podle nich

Ekonomické vlastnosti

Cenu usně tvoří a ovlivňuje řada faktorů. Jsou to ceny vstupních surovin, energií, zhmotnělé práce a režie, daňové a celní zatížení, předpokládané výrobní ztráty, přiměřený zisk a situace na trhu (stav poptávka - nabídka). Ekonomické oddělení firmy určí takto jednotkovou cenu „100% usně“ tj. bez vad (cena za plošnou jednotku). Skutečná cena usně se pak určuje pomocí bodového systému hodnocení usně. Jedná se prakticky o systém měření usní v jednotce dm2 (dříve kvadráty, značený kv, kdy l kv byl čtverec o straně 33,33 cm), které se dají ideálně na plochu usně položit bez toho, aby obsahovaly nevyžádané kazy, vady. V praxi je 100 bodová, neboli 100% kvalita (1 bod = 1 %) utopií, rovněž tak, jako je zavádějící tvrzení, že useň má nulovou bodovou hodnotu. Měření plochy usní se provádí na elektronických zařízeních, přičemž kvalifikovaná obsluha zároveň určuje bodovou hodnotu usní. Následná kupní cena Ck je pak rovna násobku ceny 100 bodové usně C100 a indexu zhodnocení usně Iz [Kč] (případně příslušné pronásobení kursovým indexem dostaneme cenu v příslušné měně za stanovenou jednotku, obvykle dm2).

V praxi však tento způsob výpočtu není možný a probíhá tak, že se spočtou dm2 v jedné bodové úrovni a vynásobí se cenou za příslušnou bodovou úroveň (tak by se sice čas na výpočet ceny zkrátil, ale stejně by byl dlouhý). Obvyklejší je způsob stanovení průměrné bodové hodnoty, nebo průměrné ceny na celou dodávku, která se vynásobí celkovým nakoupeným množstvím jednotek.

V obchodní činnosti však často dochází k nedorozuměním, kdy si obchodní partneři buď nevědomky, nebo i záměrně neujasní o jakou cenu jde. Zklamání bývá pro odběratele potom o to větší, pokud skutečná výtěžnost usně je ještě horší, než původně proklamovaná dohodnutá průměrná bodová hodnota. Skutečná výtěžnost usní při zpracování do výrobku bývá většinou mírně výhodná pro odběratele (výrobce se snaží prodat a při dnešní konkurenci ze zahraničí raději mírně přilepšuje odběrateli). Pokud se ovšem stane, že dodávka jakostně nevyhovuje podmínkám stanoveným pro výrobu, je nezbytné useň reklamovat a decimetrovou metodou prokázat, že dodávka je nevyhovující. Ve skutečnosti má totiž druhotný zpracovatel usně cenovou kalkulaci, kde sice počítá s určitým dalším procentem ztrát (na proseky a další nutný technologický odpad.), kde hospodárnějším zacházením může ještě manipulant ušetřit, ale případné větší ztráty nepokryje.

Vzhledem k tomu, že v kožedělném průmyslu je konečná cena výrobku přibližně ze dvou třetin tvořena materiály, je jasné, že by musel ošidit výrobce buď firmu, nebo zaměstnance. Přitom procento odpadu, tzn. usně nepoužitelné pro hlavní výrobní program bývá značné (10-30 % z dodaného množství usně) a na tento tzv. odpad je nutné hledat náhradní výrobní a obchodní sortiment, který se na přesyceném trhu uplatňuje velice obtížně. Z toho důvodu je jasné, že největší důraz je nutné klást na stanovení nákupních podmínek, na řádné kvalitativní přejímání usní a následně potom na maximální efektivnost při manipulování (krájení, sekání, řezání, stříhání).

Některé usně nemají cenu za jednotku plochy (zpravidla 1 dm2), ale cenu za jednotku hmotnosti (1kg) váhové usně nebo za 1 kus.

Kontrolní otázky
Jaké jsou hygienické vlastnosti usní ?
V jakých jednotkách se prodávají usně?
Jak se v praxi určuje jakost usní mezi prvovýrobcem a druhovýrobcem ?
Jak se počítá skutečná cena usní ?
Které druhy vad ovlivňují výtěžnost usní ?
Co je to kvalimetrické a co organoleptické hodnocení usní ?
Co je to jadrnost usně ?