Rozdělení oděvů a jejich základní charakteristika

Oděv je výrobek vyrobený zpravidla z oděvního materiálu určený na pokrytí lidského těla, který se samostatně obléká na určitou část těla. Několik oděvů na postavě tvoří oblečení. Z hlediska všeobecného rozdělení rozeznáváme oděvy a oblečení.

Podle společenského využití

Občanský oděv

nosí civilní obyvatelstvo. Ve velké míře ho ovlivňuje móda, přičemž jej často zdokonaluje a doplňuje jeho druhy. V rozmanitosti občanských oděvů se nejzřetelněji projevuje vývoj kultury odívání; je to vidět v rozdělení oděvů na oděvy vycházkové, sportovní, pracovní,společenské apod.

Stejnokroj

tvoří část uniformy, zhotovený podle předpisů pro příslušníky určité společenské organizace.

Kroj

je tradiční svérázný oděv, který tvoří část národního oblečení určitého regionu (chodský kroj, hanácký slovácký apod.)

Podle pohlaví

Ženský

oděv určený pro osoby ženského pohlaví. Je z tenčích lehčích a pestřejších a ozdobnějších materiálů než oděv mužský. Typický ženským oděvem je sukně a šaty.

Mužský

oděv určený pro osoby mužského pohlaví. Zpravidla z těžších silnějších, tmavších a barevně méně pestrých oděvních materiálů. Nejcharakterističtějším mužským oděvem jsou kalhoty.

Podle věku

Kojenecké

do jednoho roku dítěte

Batolecí

od 1 do 3 let

Chlapecký a dívčí

od 3 do 6 let pro chlapce a dívky předškolního věku

od 6 do 10 let pro chlapce a dívky mladšího školního věku

od 10 do 15 let pro chlapce a dívky staršího školního věku

od 15 -18 let pro chlapce a dívky dorostového věku

Dámské a pánské pro dospělé ženy a muže.

Podle účelu

Vycházkový oděv

Slouží k nošení na běžné každodenní příležitosti, jako jsou vycházky, na cestu do zaměstnání apod. Od vycházkového oděvu se požaduje, aby byl praktický a přitom elegantní, a proto podléhá často vlivům módy. Pojmenováním mnoha oděvů doplňujeme přívlastkem vycházkový.např. vycházkové šaty, vycházkové kalhoty, abychom je odlišili od jiných druhů příbuzných, ale účelově zvláštních oděvů. Samostatnou skupinu vycházkových oděvů tvoří tzv.outdoorové oděvy, který střihem ozdobným prošitím a často materiálem dosáhne takového vzhledu a volnosti, že je vhodný i na některé jednoduché sportovní příležitosti. Kromě běžného nošení ho lze použít na vycházky do přírody, jízdu na kole, návštěvu sportovních podniků apod.

Příležitostní oděv

je určen k nošení jen při určitých příležitostech. Nejběžnějšími příležitostními oděvy jsou oděvy:

Sportovní oděv
- je zhotoven z oděvního materiálu, který svými funkčními vlastnostmi odpovídá dané sportovní činnosti. Vyznačuje se členitostí součástí, jako nakládanými kapsami, záhyby, sedly, ozdobný prošitím, využitím zdrhovadel apod. Přesný název sportovního oděvu je odvozen od názvu sportu, pro který je určen (např. lyžařské kalhoty, fotbalový dres, apod.) nebo ho lze nazvat druhovým pojmenováním oděvu (např. plavky, větrovka apod.).
Společenský oděv
je určen pro společenská setkání slavnostního charakteru nebo mimořádného společenského významu. Je zhotoven z kvalitních oděvních materiálů. Takové jsou společenské šaty, večerní toaleta, smoking, frak apod.
Obřadní oděv
se používá při různých obřadech, například při soudních přelíčeních promocích apod.(např.talár)
Domácí oděv
je zhotoven pro nošení v domácnosti. Má být pohodlný, lehké údržby, účelný pro domácí práce a pro odpočinek. Přitom má být i vkusný. Pojmenování domácího oděvu je vyjádřeno druhovým názvem oděvu (např. župan), nebo se k názvu oděvu připojuje slovo domácí (např. domácí šaty).
Pracovní oděv
je příležitostní oděv přizpůsobený potřebám pracovníka v určitém pracovním prostředí. Správný pracovní oděv nesmí být příčinou úrazu a únavy pracovníka. Má být pevný, vzdušný, lehký, pohodlný, podle možnosti lehké údržby. Speciální druh pracovního oděvu je ochranný oděv, určený k ochraně zdraví, předepsaný pro práci v určitém pracovním prostředí (žáruvzdorný oděv, zdravotnický apod.)

Podle vrstvení na těle

Spodní oděv

nosí se přímo na těle. Splňuje hygienický požadavek odívání. Je obyčejně zhotoven z měkkého, lehkého, vzdušného, pracího a nedráždivého materiálu.(např. nátělník, kalhotky, slipy, apod.)

Vrchní oděv

je zpravidla nošen přes spodní oděv. Pro zvýšení hřejivosti někdy pod běžným vrchním oděvem je nošen i jiný tenčí vrchní oděv, např. pod sakem vesta, svetr apod. Na vrchních oděvech podstatně závisí vzhled člověka, a proto vyžaduje dokonalý střih a většinou i náročné vypracování. Základním vrchním mužským oděvem sou kalhoty a sako. Typickým ženským vrchním oděvem jsou šaty, sukně a halenka.

Svrchní oděv

tvoří nejvrchnější vrstvu oblečení a je nošen na vrchních oděvech. Nejčastěji je kabátový, ve formě svrchníku.

Podle způsobu výroby

Konfekční oděv

je zhotovený pro obchod v normalizovaných velikostech pro neznámého zákazníka.

Zakázkový oděv

je zhotovený na základě naměřených tělesných rozměrů dle přání konkrétního zákazníka; zhotovuje se zpravidla s jednou nebo s dvěma zkouškami rozpracovaného oděvu.

Měřenkový oděv

zhotovený konfekčním způsobem bez zkoušky pro konkrétního zákazníka na jeho rozměry.

Podle technologie vypracování

Nepodšitý oděv

je z jedné vrstvy oděvního materiálu, nemá na rubové straně všitou podšívku.

Podšitý oděv

má podšívku pod celou základní plochou nebo pod její velkou částí. Podle toho je potom celopodšitý nebo polopodšitý oděv.

Vložkovaný oděv

má mezi podšívkou a povrchovým dílem výztužnou vložku, která je v podstatné části základní plochy oděvu. Takové jsou vrchní a svrchní kabátové oděvy.

Nevložkovaný oděv

je bez výztužné vložky ve své základní ploše. Nevložkované jsou většinou všechny spodní oděvy, kalhoty a sukňové oděvy.

Jednolícní oděv

má jen jednu plochu vypracovanou jako vnější povrch výrobku. Má tedy jednoznačně určen líc a rub. Jednolícní jsou téměř všechny oděvy, zejména spodní a podšívkované.

Oboulícní oděv

je vypracován tak, že obě jeho plochy se mohou použít jako vnější. Mohou se tedy nosit kteroukoliv stranou navrch. Oboulícní oděvy mají často na každé straně jinou barvu nebo vzor materiálu. Oboulícním oděvem může být např.zástěra, vesta, pulovr, kabátek apod.

Hladký oděv

nemá na povrchu vypracované žádné ozdobné prvky, jako jsou záhyby, prošívané švy, nakládané díly, řasení a ozdobné střihové členění dílců. Má jednoduchý střih jen s nezbytnými švy. Rozlišujeme například hladkou sukni od sukně se záhyby nebo skládané sukně, hladkou košili od sportovní košile apod.

Prošívaný oděv

má pod vrchní plochou hřejivou vložku, která je připevněna prošitím. Jsou to zejména zimní oděvy a sportovní oděvy.

Podle tvaru

Oděv přiléhavé siluety

výrazně vyznačuje siluetu těla na oblečené postavě.

Oděv polopřiléhavé siluety

vyznačuje mírně siluetu těla na oblečené postavě.

Oděv volné siluety

na oblečené postavě siluetu těla nevyznačuje a bývá různě široký.

Oděv s jednořadovým zapínáním

je zapínán jednou řadou knoflíků nebo jiných zapínadel na hraničních krajích oděvu.

Oděv s dvouřadovým zapínáním

má dvě řady knoflíků. K zapínání slouží zpravidla jedna řada knoflíků a druhá řady má ozdobnou funkci.

Krátký

má nejmenší délku, jaká je na daném druhu oděvu běžná. Jsou to například krátké kalhoty, krátká sukně apod.

Tříčtvrteční oděv

má takovou délku, že sahá přibližně do poloviny rozdílu délky krátkého a dlouhého oděvu. Proto se tříčtvrteční oděvy mohou nazývat i polodlouhé. Takový je např. tříčtvrteční nebo polodlouhý plášť, tříčtvrteční dívčí kalhoty apod.

Sedmiosminový oděv

má takovou délku, že dosahuje přibližně sedmi osmin délky dlouhého oděvu. Takový je např. sedmiosminový plášť.

Dlouhý oděv

má největší délku, jaká je na daném druhu oděvu běžná. Oděvem takové délky jsou např. dlouhé kalhoty, dlouhý kabát, apod.

Prodloužený oděv

má větší délku, než je na dlouhý oděv daného druhu obvyklé, např. sukně s vločkou nebo šaty s vlečkou.

Rovný oděv

je ve volně visící části siluety ohraničena přibližně svisle. Na sukni je to od bokové přímky dolů. Podle toho se nazývá např. rovná sukně.

Rozšířený oděv

jehož podstatná volně visící část siluety se směrem dolů zřetelně rozšiřuje. Podle toho je rozšířená sukně, rozšířený plášť, apod.

Zvonový oděv

má níže, než je přiléhavá část, volně visící plochu zvonovitě rozšířenou. Takovéto rozšíření mají hlavně zvonové kabáty, sukně a šaty, a to od úrovně boků dolů.

Jednodílný oděv

jehož základní plocha byla vystřižena vcelku. Střihově tvoří takový oděv jediný díl. Jednodílné se šijí oděvy s jednoduchou siluetou, nejčastěji zástěry, sukně, oděvy z pleteniny apod. Analogický je vícedílný oděv skládající se z více střihově oddělených kusů oděvního materiálu. Taková je např. dvoudílná nebo čtyřdílná sukně.

Oděv s dotykovým zapínáním

(dotykový oděv), rukávový, případně trupový oděv, jehož přední hraniční kraje nejsou přeloženy přes sebe, ale po zapnutí se dotýkají. Nejužívanější dotykové zapínání je na zdrhovadlo.

Jednořadový oděv

rukávový nebo trupový oděv, který má jednořadové zapínání. Má užší překlad a jednu řadu zapínadel, jimiž jsou nejčastěji knoflíky. Jejich počet je určen druhem oděvu a módním směrem. Vyrábí se jednořadové sako, kabát, apod. U obleku a kostýmu se podle saka celý oblek nebo kostým nazývá jednořadový.

Kimonový oděv

rukávový oděv s kimonovými rukávy. Vyrábí se kimonové šaty, kimonový plášť, kimonový svetr a jiné. Má-li oděv jen přední nebo jen zadní rukáv kimonový, nazývá se polokimonový a přesněji předokimonový nebo zadokimonový.

Raglánový oděv

rukávový oděv, jehož typickým znakem jsou klínové rukávy. Takový je např. trenčkot a plášť do deště.

Podle části těla kterou pokrývá

Oděv pro horní část těla

Tvoří ho oděv:

Trupový oděv
na oblékání trupu člověka. Jeho zadní část se nazývá záda a přední část přednice oděvu. Přednice oděvu může být vcelku, na zapínání nebo s rozparkem. V horní části má trupový oděv průkrčník, do něhož se někdy všívá límec. Kolem paží a ramen jsou průramky.
Rukávový oděv
je oděv na oblečení trupu a horních končetin. Skládá se z trupu, rukávů a často i límce.

Oděv pro dolní část těla

Podle znaků střihové konstrukce lze rozlišit oděv:

  • Sukňový, který jedním obalem přikrývá pánev a obě dolní končetiny. Je zhotoven tak, aby se mohl oblékat ovinutím okolo těla nebo navlečením. Podle toho je ovinovací nebo navlékací sukňový oděv.
  • Nohavicový, oděv pro pánev a dolní končetiny, který se od rozkroku rozdvojuje. Horní část nohavicového oděvu nad rozdvojením se nazývá pánevní část oděvu. Rozdvojené části jsou levá a pravá nohavice.