Oděvy pro horní část těla

Trupové a rukávové oděvy

Vesta

je krátký přiléhavý i volný trupový nebo rukávový oděv, vpředu na zapínání, sahající do pasu, někdy částečně pod pas. Má výstřih a je jednořadová nebo dvouřadová.

<p>Trupová vesta: a) pohled zepředu, b) pohled zezadu</p>

Rozlišuje se:

Trupová vesta
je bez rukávů a častěji i bez fazónky, tvoří součást pánského obleku. Přední díl je zhotoven z vrchového materiálu obleku, zadní z podšívky.
Rukávová vesta
má rukávy a pravidelně i fazónku. Tvoří samostatný sportovní nebo pracovní oděv, nahrazující sako. Její původ sahá do třicetileté války, tenkráte měla rukávy, od kterých se ustoupilo až v 18. století společně i se šosy, kdy dostala dnešní formu. Zhotovovala se z luxusních, bohatě vyšívaných tkanin.
Obleková vesta
trupová přiléhavá vesta jednořadová nebo dvouřadová, tvořící součást obleku.
Separátní vesta
zhotovena z jiného materiálu než oděv, se kterým tvoří sdružené oblečení
Smokinková vesta
trupová přiléhavá vesta s hlubokým výstřihem, zhotovená obvykle z téhož materiálu jako smokinkové sako.
Fraková vesta
jednořadová nebo dvouřadová trupová přiléhavá vesta s hlubokým výstřihem, zhotovená z bílého oděvního materiálu; její zadní díl je nahrazen stahovačkou v pase.

Košile

je oděv, který má trupovou část, límec a dlouhé nebo krátké rukávy. Zhotovuje se z pracího materiálu. Podle zapínání rozlišujeme navlékací košili, která má v trupové části rozparkové zapínání, obyčejně od krku do pasu, takže se obléká navlékáním přes hlavu; rozevírací košile se vpředu zapíná po celé délce, čímž se střihově podobá kabátům.

<p>Pánská košile: a) pohled zepředu, b) pohled zezadu</p>

Pánská košile
je pro muže a mužskou mládež. Nosí se jako základní denní spodní, nebo vrchní oděv, v horní části ramen a přes šiji bývá zdvojená sedlem. Má nízkohlavicové rukávy, které umožňují pohyb. Dlouhé rukávy jsou s manžetami na zapínání. Manžety nebo límec pánské košile mohou někdy být i připínací.
Rozhalenková košile
název jí dává rozhalenková fazónka.
Smokinková košile
pánská společenská košile s odepínacím límcem, jehož převěs, náprsenka a manžety jsou zhotoveny s odlišného materiálu.
Fraková košile
pánská společenská košile s odepínacím špičatým zalomeným límcem. Límec, náprsenka a manžety jsou vyztuženy.
Žaketová košile
pánská společenská košile bílé barvy, má obepínací límec se zalomenou špičkou. Límec, náprsenka a manžety jsou vyztuženy.
Polokošile
je košile s charakterem vrchního oblečení.
Dámská košile
jako vrchní oděv provedením shodná s pánskou s opačným zapínáním
Dětská košile
je košile tvarově shodná s pánskou košilí, s jednodušším vypracováním.
Kojenecká košilka
je z jemného pracího materiálu, nejčastěji s dlouhými rukávy, vázačkovým zapínáním v ramenním švu, s bočním překladem, popř. se zapínáním vpředu. Střihově je řešena tak, aby se její volné kraje přes sebe překrývaly a aby se lehce oblékala a svlékala. Má mít co nejméně švů.
Dámská noční košile
je volná košile na spaní sahající až po paty, přičemž, je-li letní má hlubší výstřih a zkrácené rukávy nebo rukávy nemá, případně nemá ani límec.
Pánská noční košile
podobná dámské, obyčejně sahá jen do poloviny lýtek.
Kojenecká noční košilka
spací pytel, je navlékací košile s dlouhými rukávy a prodlouženým trupem v dolním okraji na zapínání.

Živůtek

je krátký přiléhavý trupový ženský oděv, který odívá tělo až pod pas.

Nátělník

rukávový přiléhavý oděv z pleteniny, který se nosí přímo na těle. Může mít krátký i dlouhý rukáv.

Triko

vrchní oděv z pleteniny, podobný nátělníku, přiléhavé i volné siluety. Má všestranné uplatnění jako část vycházkového oblečení, tak i pro sportovní příležitosti.

Tílko

trupový přiléhavý oděv z pleteniny s úzkými náramenicemi a hlubším oválným výstřihem na předním a zadním díle. Vyrábí se jako sportovní oděv, ale muži ho používají i jako spodní oděv nošený pod košilí.

Šaty

vrchní oděv jednodílový a vícedílový, skládající se ze živůtkové části s rukávy různé délky a límcem a ze sukňové části. Mohou být i bez rukávů a límce. Jsou převážně nepodšívkované, v různém tvarovém řešení, jež podléhá módním směrům.

Rozlišujeme:

Jednodílové šaty
jsou vytvořeny tak, že jejich sukňová a halenková část je jedním střihem nebo švem spojena do jediného oděvu. Mohou být navlékací nebo zapínací. Přiléhavější navlékací šaty mají na levém boku přes pas podélný rozparek, aby se daly pohodlně oblékat a svlékat. Rozlišujeme jednodílové šaty vcelku, jejichž díly sukně i živůtku jsou na předním i zadním díle vystřiženy vcelku a nemají tedy pasový šev. Sestavené jednodílové šaty, jejichž sukně a živůtek byly vystřiženy zvlášť, jsou pasovým švem spojeny v celek a mají často pásek k zakrytí pasového švu.
Rovné šaty
jsou v pase nezúžené, po celé délce stejně široké.
Dvoudílové šaty
skládající se ze samostatné sukně a halenky, popř. vesty nebo pulovru, zpravidla z téhož materiálu.
Třídílové šaty
jsou vytvořeny ze tří oděvů, většinou ze sukně, živůtku a halenky. Pokud se živůtek neoblékne, mohou se nosit jako dvoudílové.
Kostýmkové šaty
skládající se ze samostatné sukně a kabátku z téhož materiálu.
Empírové šaty
jsou v hrudní části těsné, pod prsy rozšířené.
Princesové šaty
jsou celistvé šaty s větší přiléhavostí zejména v pase, která je vytvořena podélnými švy, jak na předním tak i na zadním díle.
Společenské šaty
jsou určeny k nošení při společenských příležitostech. Kromě denních společenských šatů, jejichž délka je stejná jako u vycházkových šatů, mají význam hlavně večerní šaty.
Večerní šaty
jsou společenské šaty určené k večerním příležitostem. Mívají větší výstřih, přiléhavý živůtek a sukni s libovolnou šířkou. Mohou být krátké, tříčtvrteční nebo dlouhé. Krátké večerní šaty jsou tak dlouhé jako běžné vycházkové šaty, dlouhé večerní šaty sahají až k patám. Kromě toho se ještě rozlišují malé večerní šaty, které mají vždy rukávy a jsou krátké nebo tříčtvrteční, a velké večerní šaty, které jsou vždy dlouhé a nemusí mít rukávy. Večerní šaty se zhotovují z hedvábí, taftu, krajky, sametu apod.
Koktejlové šaty
k hlavním znakům patří délka sahající k lýtkům, malý dekolt a bohatě působící oděvní materiál malé hmotnosti. Tento typ slavnostního oděvu vznikl až po druhé světové válce a společensky se řadí mezi elegantní odpolední šaty a malé večerní šaty.
Pouzdrové šaty
šaty přiléhavé siluety dlouhé i krátké. Svým tvarovým řešením a vhodným použitým oděvním materiálem mají všestranné uplatnění jako vycházkové nebo večerní šaty.
Toaleta
je dámský společenský oděv, jehož nadpasová část je přiléhavá s velkým dekoltem. Část pod pasem má podobu zvonové sukně. Někdy se na zahalení šíje, ramen a horních končetin doplňuje přehozem. Podobně jako večerní šaty i toaleta může být dlouhá, tříčtvrteční a krátká, ale i velká a malá.
Vlečkové šaty
jsou dlouhé slavnostní šaty, jejichž zadní díl je prodloužen ve vlečku.
Svatební šaty
příležitostní oděv s ohledem na mimořádnou slavnostní událost zhotovený zpravidla z nákladnější atraktivní tkaniny v bílé nebo světlé barvě, s délkou sahající až k zemi, v zadním díle prodloužené ve vlečku, někdy také délky pod kolena.
Plážové šaty
ženský vrchní oděv k vodě. Mívají větší výstřih, případně živůtek jen s ramínky nebo dekoltem.
Mateřské šaty
jsou jednoduchý dámský trupový oděv volnějšího střihu často empírového typu. Nejčastěji se zapínáním po celé délce, charakteristický tím, že umožňuje regulaci velikosti obvodu pasu.
Košilové šaty
jsou vrchní oděv provedením shodného střihu jako košile s prodlouženou délkou obyčejně ke kolenům, často propínací.
Šatová zástěra
je vrchní trupový oděv, který se skládá s vrchní živůtkové a sukňové části. Vzadu nebo na boku (ale i vepředu) je po celé délce rozevírací. Většinou má přední a zadní výstřih.
Šatová sukně
vrchní ženský trupový oděv, který se skládá z horní živůtkové části a dolní sukňové části. Střihem se podobá šatům. Je-li řešena na oblékání přes hlavu, je to navlékací sukně, má-li po celé délce zapínání, je to zapínací sukně. Používá se jako mateřská sukně, u níž se může volnost v pase libovolně přizpůsobovat danému stavu.

Kombiné

je trupový dámský a dívčí spodní oděv s ramínky nebo bez ramínek. Podpasová část bývá kratší než šaty, pod kterými se nosí. Horní část je často modelovaná do tvaru podprsenky a zdobí se krajkou nebo výšivkou.

Košilka

je trupový dámský a dívčí spodní oděv s ramínky nebo bez ramínek. Podpasová část sahá přibližně po sedovou rovinu.

Kabát

je širší pojem pro vrchní nebo svrchní rukávový oděv mužů i žen s délkou nejméně k úrovni boků a s hraničními předními kraji, které se většinou zapínají. Bývá zpravidla podšitý, vložkovaný a má fazónku. Ženské kabáty mají pravostranné zapínání, mužské kabáty mají levostranné zapínání. Rozlišují se krátké kabáty, jejichž trupová část sahá do míst mezi sedovou a kolenní úrovní, a dlouhé kabáty, které sahají přibližně do poloviny lýtek i níže.

Svrchník

je každý vrchní kabát. Nejčastěji se vyrábí dlouhý, podšitý a vložkovaný. Svrchníky se nosí hlavně v zimě, na jaře a na podzim. Mezi obvyklé svrchníky patří plášť, kožich a dlouhý kožený kabát a jiné kabáty.

Plášť
obecný název pro lehčí typ dámského a pánského dlouhého svrchního kabátu, který může být polopodšitý, celopodšitý, ale i nepodšitý. Podle účelu rozdělujeme pláště na vycházkové, pracovní, koupací, pláště do deště a jiné.
Balónový plášť
dámský i pánský plášť určený do deštivého jarního a podzimního počasí. Bývá zhotoven z balónového nebo bavlněného rypsu s hydrofobní úpravou. Původně měl klasické tvarové řešení s jednořadovým skrytým zapínáním, klínovými rukávy a šikmými lištovými kapsami, může být však v některými prvky přizpůsoben současné módě.
Hubertus
dlouhý, volný plášť na zadním díle s podélným protizáhybem, trojdílným dragounem. Je jednořadový, s rozhalenkovou fazónkou polopodšitým předním dílem. Zhotovuje se z vlasové hubertusové tkaniny. Původně sloužil jako myslivecký plášť a jeho název je odvozen od patrona myslivců - sv. Huberta.
Jarní plášť
dámský a pánský plášť zhotovený z vlnařských nebo bavlnářských tkanin malé hmotnosti, obyčejně ve světlejších barvách, bez oteplovací vložky. Tvarem je přizpůsoben módním řešením.
Zimní plášť
zhotovený z objemnějších vlnařských tkanin větší hmotnosti, obvykle v tmavších a tlumenějších barvách. Bývá celopodšitý, zpravidla s tepelně izolační vložkou, pop. kožešinou. Nejčastěji bývá dlouhý, ale může být tříčtvrteční nebo krátký.
Trenčkot
jednořadový, ale také dvouřadový pánský i dámský plášť se širšími klopami a límcem, vypracovaný ve sportovním stylu z tkaniny lehčí hmotnosti, která bývá impregnovaná. Má obyčejně klínové rukávy, sedla, nárameníky a četné prošití všech krajů.
Redingot
plášť přiléhavé siluety v dolním kraji se rozšiřující. Zadní část má podobné střihové řešení jako frak, s bočními členícími švy pod lopatkami. Fazónka má tvarové řešení přizpůsobeno módě. Může být jednořadový nebo dvouřadový. Jeho původ je v Anglii, kde v polovině 18. stol. Sloužil jako jezdecký oděv, název je odvozen z ang. Riding coat -- jezdecký plášť.