Atlasová vazba (A)

nejmenší střída vazby je 5/5 (tzn. 5 osnovních a 5 útkových nití). Atlasy jsou podle převládajících vazných bodů buď osnovní nebo útkové. Pravidelné atlasy mají vazné body pravidelně rozsazeny tak, že se jednotlivé body nedotýkají. Jsou hladké s velmi jemným šikmým řádkováním různého úhlu stoupání, které je různé podle použitého postupného čísla při konstrukci vazby.

Stanovení postupného čísla atlasové vazby, které je potřebné k vlastní konstrukci vazby, má tato pravidla:

  • nejmenší je č. 2
  • největší je o 2 menší než střída vazby
  • postupné číslo nesmí být ve střídě vazby beze zbytku obsaženo
  • postupné číslo nesmí být dělitelné číslem, které je ve střídě vazby obsaženo beze zbytku.

Ukázka:

Značení atlasu A 1 4 (3) znamená, že pětivazný útkový atlas byl konstruován podle postupného čísla 3.

Odvozeniny vazby atlasové

Atlas nepravidelný šestivazný - má vazné body nepravidelně rozsazené, ale tak, aby se nedotýkaly. V praxi bývá tento atlas spíše výjimečný.

Atlas zesílený - vzniká přidáním osnovních (u útkového atlasu) nebo útkových vazných bodů (u osnovního atlasu). Touto vazbou se tkají např. vlnařské koverkoty či bavlnářské dyftýny.

Atlas přisazovaný - vzniká libovolným přisazováním osnovních vazných bodů k základnímu útkovému atlasu. Tyto body se přidávají ve dvou i více směrech. V přisazovaném atlasu je tkaný hopsak.

Adriová vazba je zesílený atlas podobající se vazebním efektem šikmým rypsům.

Atlas smíšený sestavuje se z pravidelných atlasů, jejich postupné číslo rozdělí na dvě až tři postupná čísla. Smíšené atlasy se podobají nepravidelným, zvláštností je, že se některé vazné body mohou dotýkat.

Stínový atlas - vznikne postupným zesilováním základních útkových atlasů s plynulým přechodem na vymezené ploše až k atlasu osnovnímu. Vzoru se využívá zvláště u damašků.

Vazby komponované

Vaflová vazba - vychází z křížového kepru. Tvoří plastický povrch na tkanině ve tvaru čtverečků nebo obdélníků. Volně provazující nitě z tkaniny vystupují, nitě hustě provazující se stahují do nižších poloh. Vafle může být souměrná, nesouměrná nebo vzorovaná.

Kanavová vazba - oboustranná vazba, též se jí říká mřížková, se tvoří z plátnové vazby a jejich odvozenin. Podle počtu nití provazujících v mřížce jsou kanavy třínitné, čtyřnitné i vícenitné

čtyřnitná vazba
třínitná vazba

Krepová vazba - vzniká jako složená vazba základních a odvozených vazeb nebo jako libovolně sestavená vazba. Základní podmínkou u krepových vazeb je různá hustota provázání osnovních a útkových nití. Krepová vazba má nepravidelně rozložená zdrsněná místa, která netvoří žádné příčné, podélné ani šikmé řádkování. Vzhled tkaniny je zrnitý (krepový).

krepová vazba
krepová vazba

Štrukové vazby - na tkaninách vytváří výrazné vroubkování na líci. Vroubkování je plastičtější než u vazeb rypsových. Někdy bývá ke zvýraznění použito výplňkových nití. Podle vroubkovaného efektu mohou být štruky podélné, příčné, šikmé nebo vzorované. Podle této vazby se nazývají typy tkanin, používaných nejčastěji na kalhoty.

Rajé - vazební technika vytvářející širokou škálu různých vzorů díky barevnému snování a házení (z francouzského rayé - pruhovaný).

Smyšlená vazba - libovolně vytvořená tkalcovská vazba vytvářející plastický vzor, který se pravidelně opakuje. Někdy bývá tato vazba velmi podobná krepu, má však náročnější a větší vzor.

Vazby stehové (piké) - mají dvě osnovy a jeden nebo dva útky. Stehová osnova je tvrdě napjata, čímž se utvoří nižší místa - stehy, zatím co ostatní nitě provazují volně a vzor plasticky vystupuje na povrch.

Zdrhované tkaniny - mají dvě osnovy, z nichž jedna je více napnuta (tvrdě), druhá (zdrhovaná) je volnější. Na tkanině vznikají pruhy hladké tkaniny a tkaniny zdrhované (varhánkovité).

Vazby víceútkové a víceosnovní - složité vazby, kterými se vytvoří tkaniny větších plošných hmotností.

Vazby tkanin spojovaných (dubly) - používají se pro tkaniny tkané nad sebou, které jsou spojovány k sobě zvláštní spojovací osnovou nebo útkem. Podle počtu spojovacích bodů se získá měkčí či tvrdší omak.

Vazby žakárové - vazba s náročnými velkoplošnými vzory často vícebarevné, které nelze tkát na listových tkalcovských stavech, ale jen na žakárském stavu.