Atlasová vazba (A)

nejmenší střída vazby je 5/5 (tzn. 5 osnovních a 5 útkových nití). Atlasy jsou podle převládajících vazných bodů buď osnovní nebo útkové. Pravidelné atlasy mají vazné body pravidelně rozsazeny tak, že se jednotlivé body nedotýkají. Jsou hladké s velmi jemným šikmým řádkováním různého úhlu stoupání, které je různé podle použitého postupného čísla při konstrukci vazby.

Stanovení postupného čísla atlasové vazby, které je potřebné k vlastní konstrukci vazby, má tato pravidla:

• nejmenší je č. 2
• největší je o 2 menší než střída vazby
• postupné číslo nesmí být ve střídě vazby beze zbytku obsaženo
• postupné číslo nesmí být dělitelné číslem, které je ve střídě vazby obsaženo beze zbytku.

Ukázka:

Značení atlasu A 1 4 (3) znamená, že pětivazný útkový atlas byl konstruován podle postupného čísla 3.

Odvozeniny vazby atlasové

Atlas nepravidelný šestivazný - má vazné body nepravidelně rozsazené, ale tak, aby se nedotýkaly. V praxi bývá tento atlas spíše výjimečný.

Atlas zesílený - vzniká přidáním osnovních (u útkového atlasu) nebo útkových vazných bodů (u osnovního atlasu). Touto vazbou se tkají např. vlnařské koverkoty či bavlnářské dyftýny.

Atlas přisazovaný - vzniká libovolným přisazováním osnovních vazných bodů k základnímu útkovému atlasu. Tyto body se přidávají ve dvou i více směrech. V přisazovaném atlasu je tkaný hopsak.

Adriová vazba je zesílený atlas podobající se vazebním efektem šikmým rypsům.

Atlas smíšený sestavuje se z pravidelných atlasů, jejich postupné číslo rozdělí na dvě až tři postupná čísla. Smíšené atlasy se podobají nepravidelným, zvláštností je, že se některé vazné body mohou dotýkat.

Stínový atlas - vznikne postupným zesilováním základních útkových atlasů s plynulým přechodem na vymezené ploše až k atlasu osnovnímu. Vzoru se využívá zvláště u damašků.

Vazby komponované

Vaflová vazba - vychází z křížového kepru. Tvoří plastický povrch na tkanině ve tvaru čtverečků nebo obdélníků. Volně provazující nitě z tkaniny vystupují, nitě hustě provazující se stahují do nižších poloh. Vafle může být souměrná, nesouměrná nebo vzorovaná.

Kanavová vazba - oboustranná vazba, též se jí říká mřížková, se tvoří z plátnové vazby a jejich odvozenin. Podle počtu nití provazujících v mřížce jsou kanavy třínitné, čtyřnitné i vícenitné

čtyřnitná vazba

třínitná vazba

krepová vazba

krepová vazba

Rajé - vazební technika vytvářející širokou škálu různých vzorů díky barevnému snování a házení (z francouzského rayé - pruhovaný).

Smyšlená vazba - libovolně vytvořená tkalcovská vazba vytvářející plastický vzor, který se pravidelně opakuje. Někdy bývá tato vazba velmi podobná krepu, má však náročnější a větší vzor.

Vazby stehové (piké) - mají dvě osnovy a jeden nebo dva útky. Stehová osnova je tvrdě napjata, čímž se utvoří nižší místa - stehy, zatím co ostatní nitě provazují volně a vzor plasticky vystupuje na povrch.

Zdrhované tkaniny - mají dvě osnovy, z nichž jedna je více napnuta (tvrdě), druhá (zdrhovaná) je volnější. Na tkanině vznikají pruhy hladké tkaniny a tkaniny zdrhované (varhánkovité).

Vazby víceútkové a víceosnovní - složité vazby, kterými se vytvoří tkaniny větších plošných hmotností.

Vazby tkanin spojovaných (dubly) - používají se pro tkaniny tkané nad sebou, které jsou spojovány k sobě zvláštní spojovací osnovou nebo útkem. Podle počtu spojovacích bodů se získá měkčí či tvrdší omak.

Vazby žakárové - vazba s náročnými velkoplošnými vzory často vícebarevné, které nelze tkát na listových tkalcovských stavech, ale jen na žakárském stavu.