Textilní vlákna jako surovina, jejich morfologie, vlastnosti, označování při prodeji a jeho identifikace.

Produkce textilních vláken - a tím i jejich spotřeba, jak ji uvádí přehledný dokument „Wool Facts 1995“, vydaný Centrálou IWS (International Wool Secretary, Ilkley, GB), poukazuje na největší podíl bavlny, který je sledován druhou největší skupinou, syntetickými vlákny. V uvedené tabulce jsou na třetím místě vlákna z celulózy, pod nimiž jsou zahrnuty viskózová, acetátová a měďnatá vlákna - tedy všechny regenerované celulózy, popř. její deriváty. Teprve na čtvrté pozici je vlna se 3,8% , dále len a hedvábí. Nutno dodat, že uvedené hodnoty se udržují až na malé odchylky téměř na stejných úrovních. Prudké změny může vyvolat případná živelná pohroma, ekonomický šok atd.

vlákenná surovina objem % mil. kg
bavlna 44,8 13000
len 1,4 777
celulóza 6,8 3600
syntetika 43 5747
vlna 3,8 1636
hedvábí 0,2 41

 

Co se týče užitkovosti textilních vláken, jsou to výchozí suroviny, které dalším technologickým zpracováním přecházejí v příze a z nich v tkaniny, pleteniny a další specielní plošné textilie. Nespřadatelná i některá spřadatelná jsou používána jako výplňkový materiál, pro výrobu netkaných textilií, popřípadě multifily jsou upravovány tvarováním pro další použití především v pletařském průmyslu. Zpracování plošných textilií je především konfekční postup, a to jak pro průmysl oděvní, tak technický sektor. Přestože každou surovinu můžeme použít na všechny textilní výrobky, přece jenom některé z nich mají pro svoje vlastnosti deklarované použití. Kromě toho se na trhu objevují nová vlákna, a to jak strukturálně nová, tak modifikovaná. Jsou to např. vlákna dutá, profilovaná, mikrovlákna (pod 1 dtex), jejichž uplatnění je v různých sektorech. Žádná textilní surovina však nevyniká nejvyšší dokonalostí ve všech vlastnostech - v některých je nadprůměrná, popřípadě i podprůměrná. I když se mnohé vlastnosti dají konečnou úpravou zlepšit, přesto v první řadě záleží na chemickém složení, povrchové a vnitřní struktuře, konstrukci a celkové geometrii vlákna.

Co se týče označování vlákenných komponent na výrobcích vstupuj v platnost pozdější znění zákona na ochranu spotřebitele (č. 634/1992, č. 40/1996 a č. 104/1995), včetně prováděcí vyhlášky Ministerstva průmyslu a obchodu č. 132/1996, upřesňující podrobnosti označování textilních výrobků ze dne 21. 5. 1996. Při označování jednotlivých druhů vláken se mohou používat jen jejich celé druhové názvy. Zkratky vláken, jaké jsou na některých místech používány v učebních textech je povoleno užívat jen na poloproduktech a produktech, jaké budou ještě dále zpracovány. Uvedené zkratky vláken vyskytujících se na našem trhu jsou uvedeny za rozdělujícím schématem vláken na

Vlákno Zkratka
Alpaka WP
Angora WA
Bavlna CO
Guanako WU
Přírodní hedvábí SE
Juta JU
Velbloudí vlákno WK
Kapok KP
Kašmír WS
Kenaf KE
Kokos CC
Konopí CA
Lama WL
Len LI
Manilské konopí AB
Mohér WM
Protein PR
Ramie RA
Sisal SI
Střižní vlna WV
Vikuňa WG
Vlna WO
Neznámé složení TR

Vlákno Zkratka
Akryl PC
Elastan EA
Modakryl MA
Polyamid PA
Polyester PL
Polyetylen PE
Polypropylen PP
Polyuretan PU
Skleněné vlákno GL
Triacetát TA
Viskóza VI

Základní vlastnosti vláken:

  • délka vyjadřovaná v mm, popř. v palcích (inch = 25,4 mm)
  • jemnost (délkovou hmotnost), vyjadřovaná v mg/m, (kg/m).106, popř. v jednotkách speciálně pro bavlnu - Micronaire, pro vlnu v µm -- mikrometrech, pro přírodní hedvábí pak Td (titr denier)
  • zkadeření, provedené různým způsobem, vyjádřené obvykle relativně v %, obdobné vyjadřování je pro obloučkovitost vlněných vláken
  • sorpce, vyjádřenou relativně jako obsah vody ve vlákně v %
  • lesk, barva a její odstín
  • tepelněizolační vlastnosti, a to ne pouze u dutých vláken, kde izolačním prvkem je vzduch, ale u objemového útvaru, kde tepelnou izolaci vytváří vzduch mezi vlákny
  • mechanické vlastnosti, jako pevnost a tažnost buď jako jednotky absolutní, častěji však jako relativní hodnoty mN/tex.

Uvedené vlastnosti se podílejí různými podíly jednak na přízích, ale zejména na tkaninách a pleteninách - na jejich omakových vlastnostech. Z těchto důvodů je třeba vlákna jako surovinu dokonale znát a to zejména v těch vztazích k plošným textiliím, které je specifikují.

Co se týče identifikace jednotlivých vláken nebo jejich směsí jsou kromě mikroskopického vzhledu k dispozici další expresní metody:

  • spalovací zkouška
  • chemické mikroskopické reakce
  • koloristický identifikační test.

Mimo několika mála skupin vláken, většinu jich dovážíme. K jejich zhodnocení dochází technologickým zpracováním v příze a polotovary, a v konečné fázi konfekční či technickou výrobou.

Pro rozdělení vláken je používán světově vžitý systém, který je rozděluje vlákna do dvou hlavních skupin:

Rozdělení vláken

V současné době vstupují v platnost předpisy, vycházející z norem ISO a aplikované již citované vyhlášky, které hovoří o tom, že složení vláken ve výrobku se uvádí celými slovy jako např. 100% bavlna, 45% vlna/55% polyester, 60% bavlna/40% acryl, atd. U zahraničních výrobků je označení v jazyce výrobce - pro český trh musí být v češtině.

Kontrolní otázky
Jaké vlastnosti by mělo mít vlákno pro použití v prádle, svrchním oděvu, v technické plachtovině? Jaký je v současné době trend v použití syntetických vláken? Jaká vlákna jsou používána v medicíně (obvazy a kompresy) a proč?