Ploché zátažné stávky - kotony

Kotony byly původně určeny pro výrobu punčoch. Největší rozmach těchto strojů nastal s výrobou viskózového hedvábí. Od roku 1915 se jemné punčochy staly nezbytnou součástí dámského oblečení a výroba kotonů se naplno rozjela. Vynález polyamidového hedvábí v roce 1935 a jeho průmyslové využití pro punčochové výrobky pletené na maloprůměrových pletacích strojích po roce 1950 znamenal ústup slávy kotonů.

Po rozšíření výroby syntetického hedvábí se začaly vyrábět punčochy ve tvaru hadice na maloprůměrových pletacích strojích jemného dělení. Jemné dámské punčochy se na kotonech přestaly vyrábět a podniky hledaly pro stroje nové uplatnění.

Kotony se začaly rekonstruovat pro výrobu plošně tvarovaných dílů vrchního pleteného ošacení. V současné době se vyrábí na kotonech vysoce kvalitní vrchní pletené ošacení. I když kotony v současné době nepředstavují v pletařském průmyslu velkou skupinu strojů, zůstávají stále v provozu pletáren, které vyrábí módní vrchní pletené ošacení z kvalitních drahých materiálů. V důsledku dokonalého vytvarování dílů už při pletení, je v konfekci minimální materiálová ztráta. Pletené výrobky vyráběné na kotonech zůstávají v celém světě nositeli značky vysoké kvality. Na kotonech se mohou plést proužky, intarzie, petinet, copánky a chytové vazby.

V současné době se vyrábí kotony jednolůžkové

poznámka

Kotony mají komplikované programové ústrojí a proto se běžně vyrábí s větším počtem pracovních míst - hlav (fontur). Počet hlav bývá 4, 6, 8, 12 a 16. Výrobnost stroje závisí na dělení stroje, vazbě, pracovní šíři a kolísá ve značném rozsahu od 50 - 200 řádků/min. Běžné kotony pro výrobu vrchního ošacení se vyrábí v dělení 9 - 33 GG. V praxi se používají hlavně kotony do dělení 21GG, což odpovídá 14 E. Pracovní šíře jedné pracovní hlavy je v rozmezí 810 - 915 mm. Kotony mají běžně 6 - 10 vodičů.

Pracovní ústrojí kotonů

Na kotonech se používají háčkové jehly 1, které jsou pevně zasazeny do jehelního lůžka 2. Zatahování kliček z nitě položené vodičem 12 zajišťují zatahovací platiny 3 uložené v platinové hlavě 6. Na horní části platinové hlavy 7 je platinová narážka, která omezuje výjezd zatahovacích platin z platinové hlavy. Kotony jemného dělení se konstruují jako dvouplatinové, tzn., že v platinové hlavě jsou platiny zatahovací a vyrovnávací v poměru 1:1. Přední stěna spodní části platinové hlavy slouží jako lis. Zatahovací platiny jsou vysouvány zatahovacím zámkem - koníčkem 10, prostřednictvím vahadel 8 otočně uložených na ose 9. Společný pohyb všech zatahovacích a vyrovnávacích platin do platinové hlavy zajišťuje platinová krabice 11. Uzavírání a odhoz při pletení řádku oček zajišťují odhozové platiny 5, které jsou uloženy v samostatném lůžku pod platinovou hlavou. Kladení nití zajišťuje vodič 12 umístěný na vodičové tyči. Podle typu stroje a použitého vzorovacího zařízení je na stroji 6 - 10 vodičů. Nad jehelním lůžkem je zavěšen ujímací přístroj s ujímacími (přenášecími) jehlami.

Na vytváření řádku oček se přímo podílejí háčkové jehly, zatahovací a vyrovnávací platiny, odhazové platiny, lis a vodiče nití.

Pracovní ústrojí kotonu
Pracovní ústrojí kotonu
1 - háčková jehla, 2 - jehelní lůžko, 3 - zatahovací platina, 4 - vyrovnávací platina, 5 - odhozová a uzavírací platina, 6 - spodní část platinové hlavy, 7 - horní část platinové hlavy, 8 - vahadlo, 9 - osa, 10 - koníček, 11 - platinová krabice, 12 -- vodič
Vypracování řádku oček
  • kladení nití - při pohybu vodiče podél jehel se klade nit na stvoly jehel před zatahovací nosy platin
  • zatahování probíhá se zpožděním za kladením niti. Zatahovací platiny působením koníčka a vahadel se postupně zasouvají mezi jehly a zatahují dvojnásobnou délku nitě na každé druhé jehle
  • vyrovnávání, po zatažení všech kliček začíná platinová krabice působit na všechna kolénka vyrovnávacích platin. V okamžiku, kdy nosy vyrovnávacích platin dosáhnou položené niti, začne jehelní lůžko konat zpětný pohyb a tím uvolní potřebnou délku nitě pro vyrovnávání. Oddělené zatahování a jeho rozdělení do dvou fází zajišťuje stejnou délku všech zatažených kliček a zajišťuje tak výrobu stejnoměrné pleteniny.
  • předtahování, po vyrovnání kliček se jehelní lůžko pohybuje mírným obloukem dolů a dopředu. Zatahovací a vyrovnávací platiny se působením platinové krabice začínají pohybovat zpět. Při tomto pohybu se nově vytvořené kličky předtáhnou pod háčky jehel..
  • lisování a nanášení, v další fázi se jehly pohybují dopředu a dolů k přední stěně platinové hlavy, která slouží jako lis. Přítlakem jehel na.lis se háčky zamáčknou do žlábků stvolů. Jehly klesají více dolů a stará očka jsou nanesena na uzavřený háček jehly.
  • první odhoz, stará očka přepadnou přes hlavy jehel. Při pohybu jehel dolů, konají současně odhozové platiny pohyb nahoru a svým nosem napínají právě vytvořený řádek oček
  • druhý odhoz, jehly konají pohyb v mírném oblouku dolů a zpět. Nově vytvořený řádek oček je zachycen hrdlem odhozových platin. Tak je zajištěn i dokonalý odhoz nově vytvořeného řádku oček i v případě, že pletenina není dostatečně napnuta odtahem.
  • uzavírání, po odhozu starého řádku oček, stoupají mírným obloukem nahoru a obchází při tom stěnu lisu. Procházejí mezi nosy zatahovacích a vyrovnávacích platin, které se vysunuly mírně dopředu. Tímto pohybem je zajištěno pletení čistých okrajů pleteniny
kladení
kladení
zatahování
vyrovnávání
vyrovnávání
předtahování
lisování a nanášení
první odhoz
druhý odhoz
uzavírání
Vypracování řádku oček na kotonu
a - kladení, b - zatahování, c - vyrovnávání, d - předtahování, e - lisování a nanášení, f - první odhoz, g - druhý odhoz, h -- uzavírání
Pohyb jehelního lůžka

Svislý a vodorovný pohyb jehelního lůžka je odvozen od vaček na pracovním hřídeli. Při kladení a zatahování jsou jehly v základní nejvyšší poloze 1. K vyrovnání se vrací o polovinu délky zatažené nitě dopředu s mírným snižováním do polohy 2. Dále klesá do polohy 3 k předtahování a obloukem přichází k lisu 4. S uzavřeným háčkem jehla klesá po stěně lisu a nastává nanášení 5. Klesání jehly způsobuje první odhoz 6, další pohyb dozadu druhý odhoz 7. Tím je řádek ukončen a jehla mírným obloukem 8 stoupá vzhůru. Hlavou se vyhýbá lisu, jde do základní polohy 1 a je připravena pro pletení dalšího řádku oček.

Pohyb jehelního lůžka při vypracování řádku oček
Pohyb jehelního lůžka při vypracování řádku oček
1 - kladení a zatahování, 2 - vyrovnávání, 3 - předtahování, 4 - lisování, 5 - nanášení, 6 - první odhoz, 7 - druhý odhoz, 8 - ukončení řádku oček
Vzorování

Výrobci strojů se snaží o rozšíření vzorovacích možností, a tak o zvýšení uplatnění těchto strojů v rámci módních pletených výrobků. V současné době se na kotonech používá vzorovací ústrojí pro proužky, intarzie, petinet, chytové vazby, vyšívané vazby a copánky.

Výroba lemu na kotonech

Na jednolůžkových kotonech jsou problémy s výrobou lemu. Lem se vyrábí nejčastěji dvěma způsoby:

  1. navěšený - žebrový lem

Výroba navěšeného lemu
Výroba navěšeného lemu
1 - zadní jehelní lůžko, 2 - zásobníkový hřeben plochého pletacího stroje, 3 - převěšovací hřeben kotonu, 4 - jehelní lůžko s háčkovými jehlami
Navěšený lem je pleten v oboulícní vazbě na dvoulůžkovém zpravidla speciálním PPS. Konstrukce stroje je přizpůsobena jednoúčelové výrobě lemů. Tyto stroje se vyznačují přizpůsobenou pracovní šířkou a zařízením pro převěšení oček z předního lůžka na zadní. Ze zadního lůžka se lemy převěšují na zásobní hřeben, který je uložen nad předním lůžkem. Na tento hřeben se převěsí tolik lemů, kolik má koton jehelních lůžek. Z tohoto hřebene se potom jednotlivé lemy převěšují na převěšovací hřebeny kotonu a pak na jednotlivá lůžka.
poznámka

PPS jsou zpravidla stavěny v dělení 6 až 14 E, což odpovídá 9 až 21 GG. Na stroji je zařízení pro odstřih niti a její zachycení po dopletení lemu, je vybaven počitačem řádků a počitadlem upletených lemů, které mají být přeneseny na jeden zásobní hřeben. Řídící ústrojí ovládá všechny funkce stroje včetně převěšování oček z jehel předního lůžka na zadní a převěšení na ujímací jehly zásobníkového hřebene, takže stroj pracuje zcela automaticky. Zastaví se pouze při poruše a po upletení stanoveného počtu lemů.

  • převěšený lem
Výroba převěšeného lemu
Výroba převěšeného lemu
5 - odtahový hřeben s dutými stvoly
Převěšený lem zajišťuje nestáčivost a neparalelnost okraje uzavřením úseku jednolícní pleteniny do tvaru dutiny. Je zhotoven pomocí hřebene s háčky a dutými stvoly. Tento hřeben odtahuje pleteninu po dobu pletení dvojnásobné délky lemu a potom se provede převěšení na jehly a zapletení dalším řádkem oček. Tento způsob se používá zejména na kotonech jemného dělení od čísla 21 GG.