Karbonizace vlny

Účelem karbonizace je odstranit z vlny chemickým způsobem veškeré nečistoty rostlinného původu jako stébla rostlin, listy, trávu apod. Karbonizovat můžeme za mokra i za sucha. K mokrému způsobu používáme nejčastěji silnou anorganickou kyselinu (H2SO4 — sírovou nebo HCl – chlorovodíkovou) nebo sůl reagující kysele (např. (NH4)2SO4 – síran amonný). Vlna vydrží krátkodobě účinek kyseliny i při vyšší potřebné teplotě – cca 15 min při 90 až 110°C, zatímco rostlinné příměsi celulózového původu zuhelnatí, zkřehnou. Vzniká tzv. hydrocelulóza, která se snadno rozdrtí a vyklepe. Nejčastěji karbonizujeme vločku nebo i hotové textilie.

Mokrá karbonizace v plné šíři s použitím perforovaných bubnů
1 — smáčení, vana s odmačkávacím párem válců, 2 — kyselení, 3 — stejnoměrný odmačk, 4 — předsoušení při 60°C a karbonizace při 90 až 110 °C, 5 — drcení a odstraňování zuhelnatělé celulózy, 6 – oplach a neutralizace, 7 — sušení

K suché karbonizaci používáme páry chlorovodíku, které získáme odpařováním kyseliny chlorovodíkové – HCl. Ty pak ventilátor žene do rotujícího bubnu s materiálem. Tento způsob se používá méně, i když je účinný a rychlý. Strojní zařízení je drahé, plynný chlorovodík je značně agresivní, je třeba zvýšení bezpečnosti.