Textilní tisk

Úvod do textilního tisku

Textilním tiskem rozumíme lokální obarvení textilie v místě vzoru. Základy tisku spadají až do starověku. Používala se přírodní barviva a k zahuštění roztoku se používaly hlinky. Tisklo se pomocí reliéfních šablon ze dřeva. Vlastní rozvoj tisku můžeme zařadit do přelomu 17. a 18. století, kdy byl sestaven první tiskařský stroj.

Při nanášení barviva jde téměř vždy o opakování určité vzorové jednotky, která se rozloží po celé délce i šířce plošné potiskované textilie.Tato vzorová jednotka se nazývá střída vzoru. Tiskárenské vzory připravuje pro každou sezónu příslušný tiskárenský výtvarník tzv. návrhář.

Chemická aplikace tisku je ve své podstatě stejná jako aplikace barvení textilií. Rozdíl je pouze v několika základních skutečnostech, a to zejména:

• pro přenos barviva na textilii používáme při tisku obdobu klasické barvící lázně, která je ale silně zahuštěna tzv. záhustkou. Takto získáme tiskací pastu, která musí zajistit stálou viskozitu všech přísad v ní obsažených, nesmí se na zboží rozpíjet a musí být v závěru dobře vypratelná
• tiskací pasta obsahuje několikrát více barviva než příslušná barvící lázeň
• proces tisku probíhá několik desetin vteřiny a většinou za studena, proto musí být textilie kvalitně připraveny pro příjem barviva v místě vzoru
• po tisku je žádoucí dokonalé upevnění barviva např. pařením a závěrečné kvalitní vyprání všech neupevněných částeček barviva a všech dalších pomocných přísad

Nosičem barviva se při tisku stává záhustka. Jde o podobné přípravky, které se používají při šlichtování osnovy před tkaním. Připomeňme, že k záhustkám patří škrob () a jeho deriváty (dextriny), různé výrony stromů a akácií (tragant, arabská a britská guma), islandský mech, algináty, polyvinylalkohol a různé typy emulzních a poloemulzních záhustek. K ideálním vlastnostem záhustky patří snadná příprava, dobrá stabilita a účinnost, snadná vypratelnost a cenová dostupnost.

Pro vlastní tisk textilií lze použít stejných skupin barviv jako při barvení, včetně zajištění pH prostředí příslušnými chemikáliemi. Po tisku se krátce zasuší a zboží je pak vystaveno účinku mokré (teplota 98 až 101°C) nebo syté (101 až 105°C) a nebo přehřáté páry (až 170°C). Bavlněné zboží při paření snáší vyšší teploty kratší dobu, pro zboží vlněné volíme nižší teploty po delší dobu (až 30 minut). Syntetické zboží můžeme na několik desítek sekund vystavit i teplotě kolem 180°C.