Tlakové barvící stroje

První teoretické zprávy o barvení vláken při teplotě vyšší než 100°C v uzavřeném prostoru pochází z roku 1948. Pak následoval bouřlivý rozvoj této nové metody barvení, která se ukázala být nejvýhodnější pro barvení syntetických vláken, převážně polyesteru, která díky své hydrofobnosti (vodoodpudivosti) vytvářela do té doby při barvení značné potíže. Při zvýšené teplotě (cca 120 až 150°C) dochází v uzavřeném prostoru také k nárůstu tlaku, syntetická vlákna zbobtnají, uvolní se jejich struktura a tím se vytvoří podmínky pro jejich zdárné obarvení. Hlavním znakem všech těchto strojů je to, že barvící proces v nich probíhá v úplné izolaci od okolí, tj. v uzavřeném systému. Proto se musely konstrukčně vyřešit některé technické záležitosti jako např. rychlý ohřev a ochlazení barvící lázně, účinné čerpání, možnost úpravy barvící lázně během tlakového barvení a možnost plynulého odebírání vzorků barveného materiálu, použití prvků automatizace a regulace, potřebná odolnost konstrukčního materiálu kyselinám, zásadám, oxidačním i redukčním prostředkům a i cenová dostupnost.

Schéma tlakového barvícího stroje universálního
1 — těleso čtyřcestného ventilu,
2 — klapka ventilu,
3 — jednosměrné čerpadlo,
4 — sací potrubí,
5 — výtlačné potrubí,
6 — barvící tlaková nádoba (kotel),
7 — tepelný výměník

Pro barvení zboží v plné šíři a za tlaku je vhodný i tlakový džigr. Stroj se skládá ze dvou pracovních válců, které v plné šíři převíjejí zboží, které přitom prochází barvící lázní. Rychlost převíjení zboží jakož i jeho napětí jsou nastavitelné. Jednomu převinutí zboží z jednoho válce na druhý říkáme tah — pasáž. Během barvení je jich až čtyřicet. Zboží je strojem převinuto několikrát. Aby se dobře probarvily i oba konce zboží, jsou na ně před navinutím do stroje našity kousky cca 3 až 5 metrů technické tkaniny -- tzv. džigrové partie.Tento stroj je universální, konstrukčně vychází ze stroje otevřeného. Kromě barvení na něm lze vyvářet, bělit, ustalovat apod.

Některé technologie barvení využívají rychlého napuštění zboží barvící lázní např. na fuláru s následným odležením zboží v tlakové komoře, která představuje ležatý válec o průměru cca 2,5 metru a délky až 5 metrů. Do pařáku lze vhodným vnitřním uspořádáním vodících válečků navést až 200 metrů zboží a za teploty cca 130°C pak dochází k fixaci barviva. Poté se zboží dobře vypere. Celé toto soustrojí pracuje kontinuálně.

Schéma fulárů

Schéma dvouválcového napouštěcího fuláru

  1. rozpínka zboží
  2. vodící válec
  3. přítlačný válec
  4. pevný válec
  5. vana fuláru
  6. zboží v plné šíři (dvouválec zajistí 1x smočení a 1x odmačkání)

Schéma tříválcového napouštěcího fuláru

  1. prostřední pevné válce
  2. přítlačné válce
  3. vana
  4. zboží v plné šíři (tříválec zajistí 2x smočení a 2x odmačkání)