Etika v obchodním vztahu

Etika v obchodování

Pravda a skutečnost je jediná základna, na níž se dá vybudovat slušný obchod. (Tomáš Baťa)

Řekli jsme si už, že obchod má smysl tehdy, vydělají-li na něm obě strany. Výdělek nemusí být nutně vyjádřený penězi, často se může stát, že i vaše vyšší cena bude pro zákazníka přijatelná, protože mu váš výrobek přinese jiné hodnoty. V každém případě je ale nutné, aby zákazník cítil z obchodu uspokojení a také vy jste ho považovali za úspěch.

Moderní podnikání je čím dál tím více zakládáno na dlouhodobých vazbách a vztazích. Dodavatelé součástí budují svůj závod v areálu automobilky, logistické firmy dodávají materiál až ke stroji zákazníka. Dodavatel tepla vám zabuduje výměníkové zařízení. Je zřejmé, že v těchto případech nelze dát najevo nespokojenost se službami nebo výrobky tím, že půjdete jinam. Něco jiného je nakupování rohlíku a něco jiného nakupování uhlí do elektrárny. Bez dlouhodobých vztahů se tedy neobejdeme a bude jich čím dál tím více přibývat. Proto roste význam etického jednání.

Mnohé filosofické soustavy, náboženství a normy chování se shodují na zásadě, která by se dala vyjádřit známými slovy "Co sám nerad, nečiň druhým!" Jednouchá, ale účinná zásada etiky.

Nechcete-li tedy, aby vás zákazníci podváděli, klamali nebo dosahovali svých úspěchů na váš úkor, nesmíte ani vy použít tyto metody. Chcete-li od zákazníků slyšet pravdu, nemějte ani vy před nimi tajnosti. Jednejte na rovinu a oni s vámi budou také tak jednat.

Někteří prodejci spoléhají právě na to, že žádný dlouhodobý vztah nepotřebují.

Jistě si vzpomínáte na dobu, kdy jste ve schránce na dopisy nalézali každý den pozvánku na "Bezplatný zájezd". Účastníci takových akcí byli po návštěvě turistické zajímavosti a dobrém obědě podrobeni psychologickému nátlaku, v němž hlavní roli hrál pocit vděčnosti. Výsledkem pak byly podepsané smlouvy na nepotřebné a předražené zboží. Tito "obchodníci"ale podcenili sílu veřejného mínění a nakonec jejich podnikání významně omezil zákon.

Někteří obchodníci se ptají, zda je etické nedostatky svého zboží ne sice zatajovat, ale nemluvit o nich. Mají totiž pocit, že když zdůrazní přednosti, koupí si zákazník zboží kvůli nim a není tedy nijak podveden. To je sice pravda, ale zákazník si kupuje zboží jako celek a dostane ho tedy i s těmi "nezmíněnými" nedostatky. Co mu je pak platné, že si koupil levně bundu působivého střihu, když se na ní při prvním čištění rozpustí knoflíky? Má-li tedy vaše zboží devadesát devět předností a jeden nedostatek, je vaší povinností zmínit i tu jedinou chybu.

Jiní prodejci se zase brání tomu, aby jejich přístup charakterizovaný heslem "To stačí!" byl považován za neetický. "Poskytujeme zákazníkovi to, co chce, a není tedy důvod, proč by to mělo být špatné!" říkají. Tento problém je sice na samém okraji etiky, ale i zde je třeba si říci, že to není etické chování. Vy byste byli spokojeni, že v prodejně dostanete jen to, co prodavač uzná za vhodné?