Ceny a cenové limity v ZO, v období tvorby plánu.

Tvorba ceny zboží dodávaného do zahraničí se tvoří v podmínkách vlivu tržního mechanismu. Importérovi se zboží nabízí v prodejních cenách, v cenách obchodní parity. Podkladem pro tuto cenu je kalkulace.

Limitní cena je nejčastěji používána při realizaci obchodu přes zprostředkovatelskou firmu, nebo jako podklad pro jednání pracovníka exportérské firmy. Limitní cena v ZO nejčastěji představuje spodní hranici možného sjednání ceny.

Kalkulace ceny v ZO

Reálnost plánu ZO a efektivnost vývozu může mimo jiné zajistit i reálně stanovená cena. Předpokladem reálné ceny obchodní parity je řádně provedená kalkulace ceny. Druhy kalkulací:

  • předběžná, též plánovaná tj. před provedením výkonu,
  • výsledná, tj. po provedení obchodní operace.

Do předběžné kalkulace patří:

Plánová kalkulace vychází z uvažovaných objemů vývozu pro příslušné období a z nákladů, které jsou s realizací těchto objemů spojeny. Vyjadřuje průměrné předem stanovené složky ceny jednotlivých kalkulací.

Kalkulace operativní vyjadřuje konkrétní obchodně technické a organizační podmínky aktuálně známé v době sestavování kalkulace ceny.

Kalkulace propočtová se používá pro vyjádření alternativních podmínek průběhu MOO. Propočtová kalkulace se sestavuje v nejkratších možných lhůtách tak, aby mohly být využity pro operativní rozhodování o ceně.

Po skončení obchodního případu je možno provést kalkulaci výslednou, která neslouží ke stanovení ceny, ale porovnává skutečně docílené náklady a zisk s kalkulacemi předchozími.

Kalkulační vzorec

V plánovaném hospodářství byla kalkulace cen přísně centralizována a ceny ve většině případů tvořil státní orgán, respektive ceny navržené podnikovou sférou schvaloval. V současné době je kalkulace liberalizována a záleží na každém subjektu, jaké položky a jakou výši nákladů si do kalkulačního vzorce zařadí.

Kalkulační vzorec představuje vyjmenování nákladových položek, z kterých se cena skládá. Tento předepsaný vzorec umožňuje nejen sestavit cenu zboží, ale i umožňuje srovnání cen jak v čase, tak i mezi podnikovými útvary a současně umožňuje rozborovou činnost. Při tvorbě ceny vycházíme ze znalosti:

  1. výrobních (materiálových) nákladů,
  2. z analýzy informací o určeném zahraničním trhu,
  3. z cílů podniku ve vztahu ke konkrétnímu zahraničnímu trhu,.
  4. z očekávaného ekonomického vývoje daného trhu (růst cen, inflace atd.)

Základem kalkulace ceny zboží v ZO je tuzemská cena, "cena výrobku na skladě", bez zisku a dalších nákladů. Též se používá výraz čistá nákladová cena. K této ceně se připočítávají náklady zahraničních obchodních operací. A to :

  1. Přímé obchodní náklady v zahraničí.
    • přepravné,
    • skladné,
    • pojistné,
    • provize, (rabaty, odměny za zprostředkování a jiné),
    • náklady přímo spojené s obchodním případem, např.: náklady na kontrolu zboží, náklady na manipulaci se zbožím v meziskladech, celní poplatky, úložné a skladné během přepravy, úroky z půjček, bankovní záruky atd.
  2. Ostatní obchodní náklady v zahraničí.
    zastupitelské odměny,
  3. náklady zahraničních delegátů, filiálek,
  4. cestovné podnikových pracovníků do zahraničí,
  5. propagace a akviziční činnost,
  6. náklady výzkumu v zahraničí,
  7. různé nájemné (dopravní prostředky, stroje, sklady, kanceláře),
  8. nákupy vzorků,
  9. různé, ale nutné místní náklady (např. pronájem parkoviště) atd.
  10. Kalkulovaný zisk.
  • Výše zisku není nijak určená, zaleží na podnikových cílech. V případě pojištění ZO se v některých dodacích podmínkách INCOTERMS (CIF) kalkuluje se ziskem 10%. Při kalkulaci ceny obchodního případu, pro srovnání jednotlivých trhů, je nutné pracovat s cenou obchodní parity, nebo (fco) ČS hranice.

mezinárodní obchodní operace