Přejímka zboží

Způsob, jak bude zboží přejímáno, bývá řešen v kupní smlouvě. Vedle upřesnění jakosti, respektive vymezení kvalitního zboží, je v KS určeno, jak a kdo provádí přejímku zboží. Při přejímce se kontroluje množství zboží s průvodními dokumenty, neporušenost obalů, kvalita zboží. Způsob kontroly kvality zboží je odvislý od charakteru zboží.

Při zjištění rozdílů mezi skutečností a deklarovaným stavem podle KS, musíme rozlišovat, zda se jedná o reklamaci nebo pojistnou událost.

1. reklamace

Představuje řádné a kvalifikované oznámení vad dodávaného zboží. Vyskytnout se mohou tyto vady: bylo dodáno zboží jiného druhu nebo jiných technických parametrů, než bylo sjednáno v KS, bylo dodáno méně (více) zboží, než bylo sjednáno, zboží nemělo při přejímce vlastnosti, které byly smluveny, zboží nemá vlastnosti, které jsou běžné a nutné pro předpokládané použití i když toto nebylo ve smlouvě uvedeno.
Z titulu reklamace má kupující nárok na odstranění vady nebo poskytnutí slevy, eventuálně má právo odstoupit od smlouvy. Právo odstoupit od smlouvy je dáno pouze podstatným porušením KS nebo i skutečností, že vada nebyla odstraněna. Pro obě strany je výhodné, aby i tyto eventuální možnosti byly řešeny v KS.
Podstatné porušení KS, je taková skutečnost, že kdyby o ní některá ze smluvních stran věděla před vznikem kupní smlouvy, pak by KS nepodepsala. Poskytnutí slevy nebo odstoupení od kupní smlouvy nevylučuje možnost uplatnění smluvní pokuty, pokud byla sjednána.

2. pojistná událost

Představuje škodu, která se dotýká předmětu pojištění. Pojistník je povinen včas oznámit vznik pojistné události a zajistit příčiny a rozsah škody havarijním komisařem, po případě projednat s přepravcem.
Pojišťovna rozeznává příčiny:

1. objektivní (např. bouře, požár, povodeň) - v těchto případech hradí pojišťovna škodu ze svých prostředků
2. subjektivní (nedostatečná péče o zboží, selhání lidského činitele a další) - z rozboru pojistných událostí vyplývá, že příčinami škod jsou ze 35% mechanické poškození, 30% krádeže, ztráty, 15% klimatické podmínky, 20% vlivy neovlivnitelné.
   Havarijní komisař je obvykle specializovaná firma, která v ZO posuzuje škody a zkoumá příčiny i to, zda nebyla způsobena úmyslně, ze spekulačních důvodů. Závěr šetření je formulován v havarijním certifikátu. Zjištění havarijního komisaře není pro pojišťovnu závazné.
   Česká pojišťovna vyžaduje pro vyřízení pojistné události od exportéra (pojistníka) tyto doklady: pojistnou smlouvu v originále (zajistit kopie), fakturu a další doklady k ověření výše pojištěné částky, havarijní certifikát ověřující příčinu a rozsah škody, potvrzenou jednotnou celní deklaraci, škodný účet tj. vyčíslení nákladů na odstranění a zmírnění následků škody, včetně účtu za vystavení havarijního certifikátu.
3. společná havárie (dispaš) - pro úplnost možných pojistných událostí, je nutno se zmínit o možnostech při lodní dopravě. V případě vzniku společné havárie námořní lodi (např. požár lodi, svržení nákladu do moře, najetí na mělčinu atd.) se vystavuje dispaš. Je to konstatování vzniku a výsledků společné havárie a určení jejího rozsahu. Dispašní řízení musí provádět instituce, mající k tomuto oprávnění. Dispašní řízení často probíhá i několik let.