Kupní smlouva

Tato stať je ve svém pojetí brána z hlediska věcného naplnění obsahu kupní smlouvy, a to z pohledu realizace obchodního případu. Jiný přístup k této problematice bude mít právník, jeho přítomnost při uzavírání mezinárodních KS je ve většině případů nutná.

Právním základem pro realizaci obchodní transakce je kupní smlouva (též kontrakt). Je to mezinárodně právně závazná úmluva, ve které se prodávající zavazuje dodat kupujícímu předmět smlouvy (zboží, službu), kupující se zavazuje předmět smlouvy odebrat a zaplatit. Smlouva určuje podmínky, za kterých se obchodní operace uskuteční. Kupní smlouva (dále jen KS) je závazná pro oba partnery.

Návrh kupní smlouvy

Návrh na uzavření KS může podat kterýkoliv účastník jednání. V návrhu KS musí být obsaženy minimálně podstatné části, které stanoví Obchodní zákoník. Způsob uzavírání KS v ZO je ovlivněn charakterem obchodovaného zboží a obchodními zvyklostmi jednotlivých zemí. V současné době existují snahy k unifikaci mezinárodních obchodních smluv. (Komise OSN pro mezinárodní obchod a právo a Mezinárodní obchodní komora v Paříži.) Tyto snahy vyústily v úmluvu OSN "O smlouvách o mezinárodní koupi zboží" z r. 1980 (zvaná též "Vídeňská úmluva"), která je pro ČR závazná od 1.1.1993 (Zákon č. 160/1991 Sb.).

Smluvní strany nejsou vázány předepsanými typy smluv. Mohou se uzavřít i smlouvy jiné, nepojmenované (innominantní). Při formulování KS existuje tzv. smluvní volnost, ta je dána dohodou obou stran, dovoleností předmětu plnění a právními normami každé smluvní země. Návrhem je navrhovatel vázán a to po dobu, která je v návrhu určena nebo dobu přiměřenou - v praxi obvyklou (14 dnů). Jedná se o tzv. akceptační lhůtu. Po tuto dobu se navrhovatel zdržuje jakýchkoliv změn v návrhu KS. Akceptovatel by měl, v co nejvyšší míře projevit iniciativu navrhovatele. Prvý návrh KS určuje základní pravidla obchodního případu. Jazyk KS by měl vyhovovat oběma stranám, většinou se doporučuje jeden ze světových jazyků.

Vznik kupní smlouvy

KS obecně vzniká, jestliže se obě strany dohodnou na celém obsahu nebo minimálně na podstatných náležitostech smlouvy. Pro vznik KS nestanoví zákon žádnou zvláštní formu. Lze ji uzavřít ve formě: písemné (fax, dálnopis, telegram, dopis), ústní, konkludentním (souhlasným) činem.

Je však zvykem smlouvy vzniklé jinak než písemně, dodatečně písemně potvrzovat. Z hlediska právní jistoty dáváme hned od počátku přednost vždy písemné formě.

Při volbě právního podkladu KS dáváme přednost českému obchodnímu zákoníku, respektive "Vídeňské úmluvě". Kupní smlouvu musí odsouhlasit a podepsat zodpovědný pracovník organizace. Kupní smlouva, z hlediska práva, může být nahrazena závaznou objednávkou a jejím přijetím ze strany prodávajícího.

Smluvní vztah na úrovni KS vznikne také potvrzením tzv. konfirmace, tedy předtištěného dokumentu, v němž jsou uvedeny všechny podstatné náležitosti, tj.: smluvní strany, předmět smlouvy, cena, termín, dodací a platební podmínky a způsob dopravy.

Na rubu tohoto dokumentu bývají všeobecné podmínky (např. způsob reklamace, právní řád, otázky vlastnictví atd.). Tento konfirmační dokument se používá při vývozu jednoduchého, stále se opakujícího zboží, kde je např.: jiné balení zboží vyloučeno technickými podmínkami jedné‚ nebo obou stran. I tuto konfirmaci je nutno vzájemně potvrdit. KS, aby vznikla, musí být projevem shodné vůle obou stran.

Části kupní smlouvy

Věcný obsah jednotlivých častí KS musí být v souladu s právními zásadami a musí bezpochyby přesně vymezovat práva a povinnosti prodávajícího i kupujícího. Obsah KS je možno rozdělit na tři logické části. A to: podstatné náležitosti, další ujednání a zvláštní a závěrečná ustanovení

mezinárodní obchodní operace