Co se změní po vstupu ČR do EU

Z pohledu (obchodní) veřejnosti

Přestup zboží přes státní hranice ČR

Od prvního dne členství v EU budou celní orgány ČR povinny zrušit pravidelné celní kontroly pohybu zboží přes vnitřní hranici, tedy společnou hranici s dalšími členskými státy. Vzhledem k tomu, že Česká Republika pravděpodobně nebude mít žádnou vnější hranici EU (hranici se státem, který není členským státem EU) budou pravidelné kontroly pohybu zboží přes státní hranici pro celní a daňové účely zachovány pouze na mezinárodních letištích (v současné době je seznam mezinárodních letišť stanoven Přílohou 15 k vyhlášce 252/2002). Tyto kontroly se však nebudou vztahovat na lety do a z letišť na území EU. Na všech hranicích ale dočasně zůstanou zachovány kontroly pohybu osob přes státní hranici, tedy kontroly pasů a víz prováděné Policií ČR. Jakýkoliv obchod se členskou zemí EU (včetně nově přijatých zemí) bude tzv. vnitrounijním obchodem. Nebude podléhat pravidelné celní kontrole, ani clům a dalším poplatkům vybíraným v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží. Zboží bude přes vnitřní hranice EU volně prováženo.

Statistika vnitrounijního obchodu (Intrastat)

Právní předpisy EU však přece jenom stanoví obchodníkům určité povinnosti v souvislosti s vnitrounijním obchodem EU. Pro účely společné obchodní politiky EU je nutné statisticky sledovat obchodní operace prováděné mezi členskými státy. Subjekty, jejichž předmětem podnikání je vnitrounijní obchod a jejichž obrat v předcházejícím roce přesáhl stanovený limit, mají stanovenou povinnost vyplňovat výkazy pro potřeby statistiky vnitrounijního obchodu, neboli Intrastat. Bližší informace o Intrastatu jsou uvedeny v jiné části našich stránek.

Daň z přidané hodnoty

Jak je uvedeno výše, clo ani žádné další dávky nebo poplatky vybírané při dovozu nebo vývozu zboží se v případě vnitrounijního obchodu neuplatňují. To se samozřejmě netýká daní. Daň z přidané hodnoty je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských zemí v souladu s příslušnou směrnicí ES a je zdrojem jejich národních rozpočtů. V České republice zatím nebyl příslušný národní právní předpis přijat, podrobný popis systému správy DPH zde proto ještě nemůže být uveden. V zásadě však budou uplatňována následující pravidla: Při obchodu mezi dvěma plátci DPH, majícími bydliště nebo sídlo v různých zemích EU, platí DPH příjemce, a to na základě pravidel a sazeb platných v zemi, kde má bydliště nebo sídlo. Pro oba účastníky takového obchodu samozřejmě platí povinnost vykazovat tyto obchody ve svém účetnictví, aby byla umožněna kontrola ze strany finančních orgánů. Pokud bude firma nebo osoba, která není plátcem DPH kupovat zboží od plátce DPH, zaplatí společně se zbožím i DPH podle sazby v zemi nákupu. V tomto případě se tedy v porovnání se současnou praxí nic nezmění. Je vhodné si přitom uvědomit, že v zemích EU platí různé sazby DPH. Platí-li tedy např. v Německu sazba 17% a v ČR 22%, zaplatí německý občan při nákupu v ČR daň 22%. Pokud si stejné zboží koupí v Německu prostřednictvím německé firmy, která je plátcem daně, bude DPH činit 17%.

Spotřební daně

Výraznější změna nastane v oblasti spotřebních daní. Je to dáno tím, že současná právní úprava správy spotřebních daní neodpovídá legislativě EU. Změna v této oblasti nastane ještě před vstupem ČR do EU. Nejdůležitější změny, které se v této oblasti očekávají, jsou následující:

  1. SPD budou v plném rozsahu spravovat celní orgány.
  2. Nově bude zaveden režim podmíněného osvobození od daně. Uvedením zboží podléhajícího spotřební dani do režimu podmíněného osvobození od daně se odkládá povinnost daň přiznat, vyměřit a zaplatit. Daňová povinnost vznikne dnem uvedení výrobků do volného daňového oběhu (uvolnění pro konečnou spotřebu).
  3. Nový zákon o SPD bude vyžadovat provedení nové registrace daňových subjektů.

Celní řízení při obchodu s třetími zeměmi

Vzhledem k tomu, že české celní předpisy jsou již delší dobu v souladu s evropskou úpravou, neočekává se v této oblasti výrazná změna. Celním formalitám bude podléhat zboží vyměňované se státy, které nejsou členskými státy EU. Tyto formality budou ode dne vstupu upraveny celními předpisy EU. Nejdůležitějšími z nich jsou:

  1. Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12. října 1992, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění pozdějších předpisů,
  2. Nařízení Komise (EHS) č. 2454/93 ze dne 2. července 1993, kterým se provádí nařízení Rady (EHS) č. 2913/92, kterým se vydává celní kodex Společenství ve znění pozdějších předpisů,
  3. Nařízení Rady (EHS) č. 918/83 ze dne 28. března 1983 o systému Společenství pro osvobození od cla ve znění pozdějších předpisů,
  4. Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku ve znění pozdějších předpisů.

Tyto předpisy budou ještě před vstupem ČR do EU přeloženy do českého jazyka a oficiálně zveřejněny. Zatím jsou k dispozici v jazycích současných členských států, a to mimo jiné na internetové stránce http://europa.eu.int/.

Pokud jde o celní sazebník EU, mohou obchodní subjekty, které v současné době dováží zboží ze třetích zemí a hodlají v této činnosti pokračovat i po vstupu ČR do EU, porovnat celní sazby uplatňované v EU pomocí tohoto odkazu: TARIC

Pokud jde o celní řízení, největší rozdíl bude v tom, že s výjimkou letecké přepravy budou čeští dovozci nebo vývozci provádět minimálně jeho část u jiného než českého celního úřadu. Tak například bude-li americké zboží přepravováno do ČR přes přístav Hamburk, má český dovozce dvě možnosti. Buď proclí zboží u celního úřadu v Hamburku, nebo mu hamburský celní úřad propustí zboží do režimu tranzitu a zboží bude následně propuštěno do volného oběhu některým českým celním úřadem. Také v případě vývozu může být vývozní celní řízení provedeno jak českým celním úřadem, tak v jistých případech i celním úřadem jiné členské země. V každém případě však vyvážené zboží vystoupí z území EU přes zahraniční celní úřad (např. lotyšský celní úřad na hranici s Ruskou federací).

mezinárodní obchodní operace