Co se změní po vstupu ČR do EU

Co se změní z pohledu celní správy

Z aktuální statistiky vyplývá, že podíl členských států EU na zahraničním obchodu České republiky nyní činí 66,6 %. Pokud započteme i současný rozsah obchodu s ostatními kandidátskými zeměmi, zjistíme, že přibližně 80 % současného objemu zahraničního obchodu se po rozšíření stane tzv. “intrakomunitárním”, neboli vnitrounijním obchodem EU. To však neznamená, že Celní správě ubude 80% práce. Výběr cla a daní a provádění celní kontroly ve vztahu k vyváženému a dováženému zboží je jen jednou z činností, kterou celní orgány členských zemí vykonávají.

Zde je výčet úkolů, které budou české celní orgány zajišťovat:

Správa cel a některých daní, včetně komplexní správy spotřebních daní

Celní orgány musí i po vstupu ČR do EU zajistit výběr cla a daní ze zboží ze třetích zemí a dále zcela nový systém správy spotřebních daní v souladu se standardy EU. Ministerstvo financí připravuje legislativní úpravu tohoto systému. Důvodem, proč bude správa spotřební daně v celém rozsahu svěřena Celní správě, je značná podobnost tohoto systému se systémem celních skladů, který celní orgány již řadu let provádí v souladu se standard EU. Předpokládá se, že systém bude zaveden ještě před datem vstupu do EU, neboli předtím než budou kapacity Celní správy uvolněny poklesem objemu zahraničního obchodu. To bude pro celní orgány představovat značnou organizační a personální zátěž.

Společná zemědělská politika EU

Společná zemědělská politika (SZP) představuje složitou problematiku spojenou s podporou zemědělců majících bydliště nebo sídlo v Evropské unii, ve které celní orgány plní úkoly v oblasti kontroly dovozu a vývozu zemědělských produktů za účelem zajištění správného uplatňování systému exportní refundací.

Ochrana vnitřního trhu

V oblasti zákazů a omezení a ochrany vnitřního trhu, včetně boje proti celním a daňovým podvodům, by se významným způsobem měla zvýšit kontrolní činnost celních orgánů na úroveň kontrolní činnosti celních orgánů členských států EU. K tomu budou v ČR využity uvolněné kapacity zaměstnanců celních orgánů. Do této kategorie činností patří rovněž zajištění ochrany práv duševního vlastnictví, životního prostředí a přírody, včetně ohrožených druhů živočichů a rostlin dle mezinárodní úmluvy CITES, a ochrana společnosti před nelegálními dovozy drog, zbraní, nebezpečných odpadů a zboží dvojího určení.

Zajištění vlastních zdrojů EU

Celní orgány musí po vstupu ČR do EU zajistit také ochranu finančních a ekonomických zájmů EU, jedná se mimo jiné o odvod 75% vyměřeného cla do společného rozpočtu EU jako tradičního vlastního zdroje ES. Povinnost zajišťovat vlastní zdroje ES vyplývá z ustanovení čl.269 Smlouvy o založení ES. Přes snižující se výši celních sazeb uplatňovaných při dovozu zboží tvoří příjmy ze cla stále významnou část příjmů rozpočtu EU.

Statistická registrace intrakomunitárního obchodu (INTRASTAT)

Ve spolupráci s Českým statistickým úřadem je připravován systém statistické registrace obchodu mezi členskými zeměmi unie. Celní orgány budou přijímat a zpracovávat hlášení o provedeném zbožovém obchodu se subjekty registrovanými v jiné členské zemi. Nedílnou součástí této činnosti bude i následná kontrola úplnosti a přesnosti těchto hlášení u subjektů registrovaných v ČR.

Celní pátrací služba

Pro posílení boje proti organizovanému zločinu a v oblasti celní a daňové kriminality je navrhováno, po vzoru některých členských zemí EU (SRN, Francie), zřídit ve struktuře celních orgánů specializovanou celní pátrací (kriminální) službu. Kompetenčně a organizačně by tato služba s uvedeným pracovním názvem mohla plnit specializované funkce dříve pracovně nazývané ”finanční policie”. Takový útvar s celostátní působností a s odpovídající vnitřní organizační strukturou by měl působit v trestním řízení ve spolupráci s Policií ČR a státními zastupitelstvími při odhalování a prověřování trestné činnosti spáchané porušováním celních a daňových předpisů. Současně musí zajišťovat pátrání po zboží uniklém celnímu dohledu a objasňování správních deliktů. Na základě závazků z mezinárodních smluv bude realizovat spolupráci a vzájemnou pomoc v celních otázkách s orgány smluvních států a mezinárodních organizací. Tato služba by měla mít rovněž významnější postavení v rámci efektivního boje proti praní špinavých peněz.

Následné kontroly

Významnou činností celních orgánů je následná kontrola po propuštění zboží do navrženého režimu (audit), která je v souladu se standardy EU již v současné době prováděna, ale její plné rozvinutí je omezeno kapacitními možnostmi. Teprve předpokládaný vstup do EU umožní přesunutí uvolněných personálních kapacit celních orgánů na zajištění této činnosti v požadovaném rozsahu.

Kontrolní a asistenční služby

Další doposud nedostatečně pokrytou činností, přestože tato kompetence je již obsažena v současném celním zákoně, je asistenční činnost zajišťovaná ve prospěch dalších rezortních orgánů, zejména územních finančních orgánů (ÚFO). Po vstupu do EU bude možno uvolnit dostatečný počet pracovníků pro tyto činnosti a oblast asistenčních služeb v požadovaném rozsahu pokrýt. Mezi předpokládané okruhy činností patří i možnost posílení nebo převzetí některých činností ÚFO, např. vymáhání daňových nedoplatků, exekučního řízení, dražeb, a tak uvolnit jejich kapacity pro zkvalitnění stávajících a plnění nových úkolů. Přerozdělení personálních kapacit celních orgánů ve prospěch finančních orgánů po vstupu ČR do EU je předpokládaným prioritním komplexním řešením v rámci resortu ministerstva financí.

Útvary kontrolních a asistenčních činností mohou být vedle své stěžejní náplně práce využity i ke střežení objektů a zajišťování pořádku v rámci potřeb resortu Ministerstva financí a obdobné kontrolní úkony by mohly provádět i pro jiné subjekty státní správy, které se ve své činnosti zabývají dohledem nad fiskálními nebo ekonomickými zájmy státu nebo ochranou společnosti a nemají k takovým činnostem dostatečné vlastní kapacity.

K tomuto účelu lze vytvořit zvláštní organizační složku u každého celního úřadu, která bude výkonným článkem celní správy pro kontrolní a asistenční služby v oblastech, které nejsou gesčními resorty nebo institucemi dostatečně pokryty z důvodů kapacitních.

V souladu s výše uvedeným by mohly tyto útvary, s využitím svého zákonného postavení uniformované a ozbrojené složky státní správy, vykonávat plošně po celém území ČR zejména následující činnosti:

  • Posílení kontrolních kapacit ÚFO, např. převodní ceny v nadnárodních podnicích
  • Kontrolu v oblasti vymáhání dalších daní a poplatků
  • Posílení činností Inspektorátů České inspekce životního prostředí, České obchodní inspekce a Státní zemědělské a potravinářské inspekce
  • Státní dozor a kontrolu provozování výherních loterií a sázkových kanceláří
  • Vážení kamionů na silnicích (oprávnění srovnatelné s Policií ČR)
  • Kontrolu zaplacení DPH cizích dopravců
  • V systému odborného dozoru v oblasti silniční dopravy ve vnitrozemí
  • Kontrolu legálnosti užívaného software
  • Kontrolu a evidenci legální zaměstnanosti

Z výše uvedeného vyplývá, že celá struktura dnešních celních orgánů musí být po vstupu postupně a programově modifikována a redukována. Tento fakt vyvolá i nutnost změny kvalifikační struktury personálu. Následně, ale rovněž postupně, bude nutné i výrazné snížení celkového počtu zaměstnanců, které musí odpovídat změněné funkční náplni instituce. Celní správa má v současnosti 9440 systemizovaných funkčních míst. Po vstupu ČR do EU se počítá s uvolněním přibližně 3000 zaměstnanců. Toto číslo je však silně závislé na množství nových úkolů, které budou po rozšíření svěřeny Celní správě, a výsledné číslo může tedy nakonec být i nižší.

Počet celních úřadů se na rozdíl od stávajícího počtu (91) výrazně sníží na cca 40 celních úřadů, jejichž územní působnost bude uvedena v příloze zákona o Celní správě České republiky.

mezinárodní obchodní operace