Zvláštní, netradiční obchodní operace

Jedná se o ZO prováděný jinou než klasickou formou, tj. jinými metodami, nežli je nabídka - prodej - inkaso. Schematicky lze klasický zahraniční obchod – vývoz znázornit takto:

Od klasických zahraničních operací se odlišují především v tom že :

  • se jedná o kombinaci dovozu a vývozu,
  • často existuje více kupních smluv na sebe navazujících,
  • platby (pokud jsou) mohou být v různých měnách,
  • přes hranice neprobíhá transfer peněz a další.

Historie vzniku, etapy netradičních operací

I. etapa.

Po skončení druhé světové války byla Evropa zničena, ale na druhé straně zůstaly některé státy válkou nepoškozené "s rozběhnutým" průmyslem (USA, Austrálie a další). Vznikl velký požadavek na investice, existovaly země, které mohly vyhovět, scházela však konvertibilní měna. Řešení : zboží za zboží.

II. etapa.

Od roku 1951 se rozbíhá studená válka, ,je spuštěna "železná opona", vznik RVHP. Např.: ČSR je ve východním bloku a pociťuje nedostatek konvertibilní měny. Řešení: zboží za zboží.

III. etapa.

Vyspělé průmyslové země obchodují s rozvojovými zeměmi a dalšími státy, které taktéž trpí nedostatkem deviz. Řešení: technologie za zboží; zboží za zboží.

IV. etapa.

Použití netradičních forem ZO i v podmínkách, kdy je dostatek devizových prostředků z cílem dosažení vyššího zisku.

Výměnné a vázané‚ operace

Terminologie označování těchto operací není ustálena. Jejímu zpřesnění brání velká pestrost a často neopakovatelnost jejich forem. Přesto se zde zmíníme o některých nejčastěji používaných typech:

Barter neboli výměna zboží za zboží.

Dohoda mezi exportérem a importérem na základě jedné smlouvy. Nedochází zde k žádnému toku peněz přes hranice. Do jednaní nevstupují třetí osoby.

Výhoda barterova obchodu, je v tom, že kupující-importér nepotřebuje mít devizové prostředky. Problém je, najít vhodné zboží pro zpětný dovoz. Nejčastěji to bývají suroviny, které se dají dostatečně přesně odměřit na požadovanou hodnotu. Často se používají i druhotné suroviny, např.: odpadní měď.

Kompenzace, výměnný obchod.

Může být uzavřen na základě jedné nebo více kupních smluv. Rozlišuje se úplná a částečná kompenzace.

Rozdíl úplné kompenzace oproti barteru je v tom, že export a nákup zboží v zahraničí se účtuje zvlášť a tuzemský exportér může své požadavky postoupit i na třetí osobu. Hranice překračuje jen zboží. Za získané peníze v dané zemi, exportér nakoupí zboží a to importuje přes hranice zpět jinému, ale již českému subjektu. Tento pak původnímu exportérovi poukáže peníze. Částečná kompenzace znamená, že část dodávky je hrazena ve volně směnitelné měně a zbytek se vyrovná zbožím. Při kompenzačních obchodech je možné odstoupení od povinnosti odebrat zboží od importéra. Kompenzačním obchodem, se vedle řešení nedostatku peněz, dá řešit i otázka větší ekonomické efektivnosti celé transakce. Na straně exportéra je však povinnost vložit do transakce na počátku své finanční prostředky.

Podílnictví na produkci

Patří mezi zvláštní mezinárodní obchodní operace, které umožňují importérovi platit místo devizami svými výrobky. Též se můžeme setkat s pojmem Buyback.Několik příkladů těchto operací:

Production Sharing

Též se používají výrazy, jako výrobní podílnictví, tato forma je uplatňována ve spolupráci vyspělých zemí i firem s rozvojovými partnery (např. v oblasti těžby surovin nebo jejich zpracování atd.) Exportér vkládá určité stroje a zařízení, technologii, know-how, případně i finanční prostředky. Rozvojový partner se zavazuje splácet ve sjednaných lhůtách za sjednaných cenových podmínek produkcí, respektive výrobky pocházejícími z realizovaného projektu.

Engineering

(též inženýring) znamená poskytování pomoci investorům, především v rozvojových zemích. V podstatě se jedná o vývoz nehmotných statků. V rámci technické pomoci se též vyvážejí i hmotné dodávky. Rozlišujeme tři formy inženýringu:

  1. inženýring konzultantský, kdy exportující firma poskytuje pouze technicko-ekonomické poradenské služby.
  2. inženýring dodavatelský, kromě poradenských služeb, obsahuje i dodávky vlastního technického a technologického vybavení.
  3. inženýring ve formě individuálních expertiz, jedná se o vysílání odborníků, třeba jen na určitou odborně náročnou část investic, vyškolení obsluhy atd. Úhrada za tyto služby bývá nejčastěji opět ve formě dodávek produktu z budované investice.

Zušlechťovací styk

Ve své podstatě se jedná o výrobní spolupráci "přes hranice". V praxi se častěji užívá název "práce ve mzdě". Rozeznáváme:

  • Aktivní zušlechťovací styk, domácí partner zpracovává dovezenou surovinu nebo polotovar do vyššího či konečného stavu. Tyto zušlechtěné výrobky opět opouštějí stát, ve kterém byly přepracované, a to buď původnímu zahraničnímu majiteli nebo do třetího státu. V praxi se používá výraz; práce ve mzdě.
  • Pasivní zušlechťovací styk, v tomto případě domácí firma vyveze surovinu nebo polotovar do zahraničí na zušlechťovací operaci. Zpět do země se vracejí hotové zušlechtěné výrobky. I tato forma je upřesněna celním zákonem. Namísto kupní smlouvy se zpravidla uzavírá smlouva o zhotovení díla. Podnětem k těmto operacím je zabezpečení vyššího ekonomického efektu nebo nedostupnost potřebné technologie v zemi vývozce.

mezinárodní obchodní operace